54 Mysli, má mysli, cožpak se nestydíš

Mysli, má mysli,
cožpak se nestydíš za to,
že kráčíš každý den
 po ulici hlouposti?
Srdce, mé srdce,
cožpak nejsi unavené z toho,
jak kráčíš každý den
 po stezce nejistoty?
Duše, má duše,
zaručeně vím,
že mne budeš doprovázet,
když vědomě začnu kráčet
 po Cestě Věčnosti.