Co když ale někdo při čekání na těch dvacet dolarů takříkajíc zemře hlady? Nemám přitom na mysli fyzické umírání.

Sri Chinmoy: Ty hlady nezemřeš! Nikdo při modlitbě k Bohu duchovně nezemřel. Vždycky je tam vnitřní pokrok směrem k realizaci Boha. Existuje snad někdo, kdo by mohl říct: „Modlil jsem se k Bohu, ale jen jsem hladověl“? Zemřel snad někdo duchovně, zatímco se modlil k Bohu, a nakonec prohlásil: „Bože, modlil jsem se k Tobě, ale Ty ses o mně nestaral“?

Indičtí mniši, jako byl Svámí Vivékánanda a jiní, žebrali o jídlo. Jen se potulovali po ulicích, odněkud někam, od vesnice k vesnici. Zemřeli snad? Zemřel někdo, když se modlil k Bohu? Ne! Bůh dá někomu sen, aby těmto mnichům donesl pár banánů nebo mléko. Indičtí sádhuové občas řeknou, že nebudou nic jíst. Přestanou žebrat o jídlo a jen se modlí k Bohu. V takovém případě pak Bůh Sám nebo Matka Kálí nebo jiný Kosmický Bůh vstoupí do snu nějaké bohaté paní a ta jim pak začne posílat jídlo každý den. Dennodenně dostanou mléko, jídlo a všechno, co potřebují. Sádhuové řeknou: „Bože, modlím se k Tobě. Chceš-li udržovat mé zdraví, pak je udržuj. Nechávám to na Tobě.“ Když pak Bůh vidí, že se modlí nanejvýš upřímně, zařídí jim potravu. Stalo se to milionům sádhuů. Všem se to přihodilo.

V otázce jsi nemyslel fyzické hladovění, musíme tedy nejprve vědět, po čem toužíš, kterou konkrétní touhu chceš naplnit, a jestli toto přání Bůh považuje za pozitivní. Když ti ji Bůh nenaplňuje, je to pro tvé dobro. Bůh ale také může vidět, že nemáš žádné duchovní schopnosti, žádný potenciál. V takovém případě ti tvé přání určitě splní. Když ve tvém životě nebo v životě někoho jiného nevidí nic vnitřního, hlubšího, významnějšího, plodnějšího, pak Bůh vyplní i neduchovní touhy.

Existuje spousta tužeb, které Bůh vyplní obyčejným lidem, kteří nevstoupili do duchovního života. Ve tvém případě ale Bůh stále doufá, že tě bude moci vzít výš, výše, nejvýše, a to je důvod, proč některé tvé touhy nevyslyšel. Ty stejné touhy, co mají mí žáci, by ale Bůh určitě vyplnil lidem, kteří duchovní život nepřijali. O takových lidech Bůh říká: „Jejich standard je jiný. Nestarají se o duchovní pokrok.“

O tobě však Bůh říká, že jsi mu něco slíbil. Slíbil jsi mu, že se nespokojíš s pobýváním na jednom místě. Chceš jít mnohem výš. Bude Bůh věřit tvému slibu? Nebo raději vyplní tvoji současnou fyzickou, mentální či vitální žádost? Tvůj slib je nekonečně výše než tvá touha. Když máš dobrou, duchovní náladu, tvůj slib je nekonečně vyšší než tvá pozemská touha, kterou máš několik dní či měsíců. Bůh ví všechno. Říká: „Když ti vyplním tvoji malou touhu, budeš v ní chycen. Když ti tvoji pozemskou touhu nevyplním, pak slib, který jsi Mi dal a který je nekonečně vyšší, splním sám.“ Bůh tě chce vzít výš.

Bůh vyplní spoustu, spoustu tužeb lidem, kteří nepřijali duchovní život. Ale o duchovních lidech, pokud jejich duše učinila zvláštní slib, a pokud jej i oni vědomě dali své duši, o takových lidech Bůh říká: „Jejich cíl je velmi vysoký. Oni sami takový cíl chtěli a zamířili k němu.“ Láska, oddanost, nepodmíněné odevzdání — pokud je toto jejich vyšší cíl, ke kterému zamířili, ale jejich fyzické, vitálno či mysl teď chtějí být spokojeny s naplněním nějaké nižší touhy, co může nebohý Bůh dělat?

Když Bůh vidí někoho učinit slib, že vyšplhá na nejvyšší větev stromu, ale najednou se začne modlit pro naplnění nějaké touhy, nebude na něj čekat. Může prohlásit: „Dobrá, dej si na čas. Chci ale, abys nakonec svůj slib splnil.“ Nebo tomu člověku dovolí svůj slib snížit: „Ne, nechci vyšplhat až na nejvyšší větev. Když dokážu přijít ke stromu a dotknout se ho, bude to stačit.“ Hledající může dokonce i říct: „Když se zvládnu ke stromu jen přiblížit, když nebude dál než tisíc mil, budu naplněn.“ V takové chvíli mu Bůh řekne: „Pak tam zůstaň.“

Bůh ale vždy chce náš slib. Chce náš slib, i když ho porušíme a zapomeneme na něj. Dnes nám náš nejvyšší cíl ani nepřijde na mysl. Bůh ale doufá, že zítra nebo během několika dní znovu vyjde do popředí, a my budeme chtít opět šplhat vzhůru. Přestože se zrovna nyní svého slibu vzdáváme, po nějaké době se k němu vrátíme a budeme znovu chtít vylézt na Himálaje, protože to je náš slib, náš cíl. Bůh si počká. Říká nám: „Dobrá, upadl jsi. Dnes už šplhat nechceš. Odpočiň si tedy, měsíc či dva, nebo třeba i několik let. Pak to ale znova zkus, zkus vyšplhat na Himálaje.“

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Za hranice toho, co máme a nemáme rádi.Poprvé vydáno nakladatelstvím (knižně nevydáno) v roce 2013.

Toto je 1597th. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Za hranice toho, co máme a nemáme rádi, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »