Rodový strom

Šántanu měl dvě manželky: Gangu a Satjavatí. Ze spojení Šántany a Gangy se narodil Bhíšma; ze spojení Šántany a Satjavatí zase Čitrangada a Vičitravírja. Manželky Vičitravírji se jmenovaly Ambika a Ambálika. Syn Ambiky a Vičitravírji se jmenoval Dhrtaráštra; syn Ambáliky a Vičitravírji se jmenoval Pándu. Sto synů Dhrtaráštry tvořilo stranu Kuruovců. Pět synů Pándua tvořilo stranu Pánduovců.

Legitimním dědicem trůnu byl Judhišthira. Jeho otec, Pándu, panoval k nejvyšší spokojenosti svých poddaných řadu let. Nakonec se Pándu odebral na odpočinek do lesů. Na jeho místo měl nastoupit jeho nejstarší syn Judhišthira a ten tak obětavě a úspěšně učinil. Dhrtaráštra byl nevlastní starší bratr Pándua. Bůh mu odepřel zrak. Jeho náklonnost k jeho sto synům však kupodivu zaslepila také jeho srdce. Protože byl slepý, přirozeně nemohl trůn zdědit. Nejstarší syn Dhrtaráštry se jmenoval Durjódhana. Za ním stálo devadesát devět jeho bratrů. Za Judhišthirou, synem Pándua, stáli jen čtyři bratři.

Judhišthira byl pýchou Pravdy. Durjódhana byl pýchou lži. Osvíceným srdcem pěti synů Pándua se usmíval Bůh. Neosvícenou myslí sta synů Dhrtaráštry se usmíval ďábel. Ďáblovi se také často podařilo obejmout jejich slepého otce.

Slepý otec opakovaně žádal — důrazně i mírně — svého morálně, psychicky i duchovně slepého syna Durjódhanu, aby se nepouštěl do války. Ani Vidura, čisté srdce, Durjódhanův strýc, nedokázal osvítit jeho zatvrzelou hlavu. Nepodařilo se to ani rozvážnému otcovu vozatajovi Saňdžajovi. Ani nejstarší a nejmoudřejší Bhíšma neuspěl. Durjódhana měl pocit, že jeho vlastní chápání je lepší. Nakonec se nelítostné válce pokusil s nejvyšším nasazením zabránit Pán vesmíru, Sri Krišna. Avšak noc nevědomosti v Durjódhanovi se za žádnou cenu nechtěla poddat slunci poznání ve Sri Krišnovi.

V Gítě je sedm set veršů. Přibližně šest set duši uchvacujících veršů pochází z božských rtů Pána Krišny, zbývající jsou od plačícího, aspirujícího Ardžuny, jasnozřivého a jasnovidného Saňdžaji a zvídavého Dhrtaráštry.

Mudrc Vjása se zeptal Dhrtaráštry, zda si přeje vidět události bitvy, zda si přeje mít přímý obraz bitvy od jejího počátku až do konce. Mudrc byl více než ochotný dát slepému muži zrak. Dhrtaráštra však nechtěl, aby mu oči — ty oči, které mu celý život nesloužily — začaly sloužit právě v této hodině, tak hrozivě osudové pro jeho svědomí a život jeho království, zejména když se jeho vlastní synové řítili do záhuby. Mudrcovu štědrou a laskavou nabídku odmítl. Jeho srdce zoufale trpělo nebezpečím, které bezprostředně hrozilo jeho blízkým. Požádal však mudrce, aby tento dar poskytl někomu jinému, od nějž by potom o bitvě dostával věrné zprávy. Vjása souhlasil. Propůjčil zázračnou psychickou sílu vize Saňdžajovi, aby mohl pozorovat události odehrávající se v pozoruhodně velké vzdálenosti.

Je Gíta pouhé slovo? Nikoli. Řeč? Ne. Pojetí? Ne. Druh koncentrace? Ne. Podoba meditace? Ne. Co je tedy? Je to Poznání. Gíta je Srdce Boha a dech člověka, Ujištění Boha a slib člověka.

Zájem duše Gíty je inspirací hinduismu. Úsvit požehnání Gíty je aspirací hinduismu. Světlo soucitu Gíty je osvobozením hinduismu. Avšak prohlásit, že Gíta je výhradním monopolem hinduismu, je absurdní. Gíta je společným vlastnictvím lidstva.

Západ říká, že může Východu nabídnout něco mimořádného: Nový Zákon. Východ tuto nabídku přijímá s nejhlubší vděčností a na oplátku nabízí svou největší pýchu, Bhagavadgítu.

Gíta je jedinečná. Je to Písmo všech písem. Proč? Protože říká světu, že čistý cit a pravá oddanost mohou snadno běžet bok po boku s pevnou filozofií a dynamickým odpoutáním.

V Gítě je osmnáct kapitol. Každá kapitola odhaluje učení určitého druhu Jógy. Jóga je tajný jazyk člověka a Boha. Jóga znamená „jednota“ — jednota konečného s Nekonečným, jednota tvaru s Beztvarým. Jóga odhaluje nejvyšší tajemství: člověk je zítřejší Bůh a Bůh je dnešní člověk. Jógu je nutné praktikovat pro dosažení Pravdy. Pokud tomu tak není, bude hledající velice zklamán. Stejně tak o realizaci Boha musí člověk usilovat kvůli Bohu. Jinak bude jeho nevyhnutelnou odměnou nevýslovné zklamání.

Gíta vznikla v roce 600 před naším letopočtem. Autorství se připisuje mudrci Vedavjásovi. Gíta začíná svou pouť významnou otázkou Dhrtaráštry. Celý příběh Bhagavadgíty tvoří odpověď Saňdžaji na tuto jedinou Dhrtaráštrovu otázku. Sri Krišna hovořil mnoho — vše božsky oduševněle. Ardžuna hovořil málo — vše lidsky upřímně. Dhrtaráštra naslouchal. Saňdžaja byl božsky a lidsky jasnozřivý zpravodaj. Ve vzácných případech také přispěl svými vlastními hloubavými poznámkami.

Sri Krišna byl pro Ardžunu příbuzenstvím těla, jednotou srdce a osvobozením duše. Jako Bůh osvítil Ardžunu absolutní Pravdou, jako laskavý člověk osvítil svého pozemského přítele relativními pravdami.

Filozofové se pouští do žalostných sporů. Někteří se ptají, jak by se mohly takové filozofické rozpravy odehrávat těsně před vypuknutím války? Jak by to bylo možné? Jiní zase pevně zastávají názor, že tato významná rozmluva byla v té chvíli nejenom možná, ale také nevyhnutelná, protože to byla božsky vhodná příležitost k tomu, aby tento aspirující hinduista odhalil vnitřní význam války a žil podle příkazů své duše, namísto aby se držel chabého a neosvíceného poznání morálky.

Gíta je ztělesněním véd. Je spontánní. Má zároveň zbožštělou i polidštěnou podobu. Je také nejčistším mlékem, nadojeným z vemen nanejvýš osvěcujících upanišad, aby nasytilo a nakrmilo lidskou duši. Gíta vyžaduje od člověka přijetí života a odhaluje způsob, jak dosáhnout vítězství vyššího Já nad nižším já duchovním uměním přeměny: fyzické, vitální, mentální, psychické a duchovní.

Gíta ztělesňuje moudrost duše, lásku srdce, poznání mysli, dynamiku vitálna a čin těla.

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Komentář k Bhagavadgítě.Poprvé vydáno nakladatelstvím Madal Bal v roce 2010.

Toto je 22nd. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Komentář k Bhagavadgítě, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »