Karlův rozhovor s Bohem

„Bože, mám vážný problém. Prosím, pomoz mi. Víš, má matka a otec se zbláznili. Mají indického Gurua. Nejdříve Ti řeknu, co ,Guru‘ znamená. Znamená to ,duchovní učitel‘. Rodiče velmi často chodí do jeho domu. Musím říct, že je to milý pán. Chci Ti ale říct, že rodiče chtějí, abych dostal od jejich Gurua indické jméno. Říkám jim: ,Co je špatného na mém jménu?‘ Bože, nelíbí se Ti mé jméno?“

„Jistěže líbí.“

„Tak proč mi rodiče říkají, že potřebuji jiné jméno, hloupé indické jméno?“

„Máš pravdu. A teď se tě zeptám na jednu věc. Kdybych měl pro tebe dvě zralá, lahodná manga, měl bys zájem o obě manga, nebo by ses spokojil jen s jedním?“

„Bože, myslíš, že jsem hlupák? Hned bych chňapl po obou.“

„Právě tak je to i s tvým jménem. Budeš-li mít dvě jména místo jednoho, bude tě to více těšit.“

„Ó, Bože, zapomněl jsem ti říct, že indické jméno mého otce je Rámakrišna a indické jméno mé matky je Párvatí. Onehdy mi otec řekl, že jeho jméno znamená dva bohy. Ráma je jeden bůh a Krišna druhý. Řekl jsem mu, že nemá pravdu. Může být jen jeden Bůh. Farář v kostele nás to tak učil. Můj otec věděl, že udělal chybu, a mlčel. To stejné se stalo i s matkou. Onehdy mi matka řekla, že její jméno, Párvatí, je jméno bohyně. Ihned jsem jí řekl, že nemá pravdu. Jedinou bohyní je Panna Marie. Tak to vždycky říká otec v kostele. Moje matka věděla, že udělala chybu, a tak mlčela stejně jako otec.“

„Co ti ještě říká pan farář v kostele?“

„Řekl mi něco velmi důležitého. Řekl, že jen Bůh ví všechno. Bože, říkám Ti, že je to milý farář. Řekl mi, že on sám neví všechno, ale říká, že Bůh ví všechno.“

„Ty víš, že já jsem ten Bůh. Chci ti říct, že tví rodiče se nemýlili. Řekli ti pravdu. Existuje tolik bohů a bohyň, kolik je na světě mužů a žen.“

„To znamená, že farář v kostele se naprosto mýlil.“

„Ne, nemýlil se úplně. Vysvětlím ti to. Podívej se na ten strom. Má tisíce listů. Když se díváš na nespočetné listy, víš, že je to strom. Stejně tak když se díváš jen na kmen stromu, také můžeš říct, že je to strom. Takže vidíš, že Bůh je jedním a ve stejný okamžik je mnohým. Stejně je to s Bohyní. Je jednou a ve stejný okamžik je mnohými.“

„Bože, děkuji Ti mnohokrát. Řeknu rodičům vše, co jsi mi právě teď řekl. Jsem si jist, že neví o bozích a bohyních nic. Teď mi, Bože, než odejdeš, řekni ještě něco. Je nutné, abych měl indické jméno?“

„Ano, měl bys a musíš. Řekni indickému Guruovi svých rodičů, že jsem ti dal indické jméno. Je to Ranajit. Znamená to Vítěz bitvy. Toto jméno ti zaručí vítězství na vnitřním bojišti tvého života, tak jako Karel ti dává vítězství na vnějším poli života.“

„Bože, jaké věci musím přemoci na vnitřním bojišti života?“

„Ve svém vnitřním životě máš mnoho nepřátel. Mezi nimi je neobyčejně nebezpečný strach a pochyby. Když je porazíš, velice Mě potěšíš a Já na tebe budu hluboce pyšný.“

„Slibuji, že to udělám. Děkuji Ti, Bože.“