Svoboda a kázeň

Zde na Západě existuje určitý druh svobody, kterou neschvaluji. Rodiče někdy jednají s falešnou skromností, když říkají, že neví, co je pro jejich děti nejlepší. A tak dávají svým dětem svobodu, aby samy objevily, co je nejlepší. Pravda, ve srovnání s duchovním Mistrem nebo jogínem možná nevíte nic. Ve srovnání se svými dětmi toho ale víte mnohem víc. Udělali jste v životě mnoho chyb a děláním chyb jste do určité míry zjistili, co je dobré a co špatné. Pokud své děti opravdu milujete, dovolíte jim, aby měly z vašich zkušeností užitek.

Každý den byste se měli modlit k Bohu a meditovat na Boha, aby vás osvítil, tak abyste nesvedli své děti na špatnou cestu. A toto osvícení, které získáte, musíte nabídnout svým dětem. V tvárných dětských letech by tedy rodiče měli vždy říkat svým dětem, co je pro ně nejlepší.

Nejsou-li děti správně formovány, když jsou v útlém věku, pak když vyrostou, mohou brát drogy a dělat mnoho nebožských věcí. V tu dobu mohou rodiče tvrdit: „Neučil jsem je dělat takové věci.“ Rodiče jim ale bohužel dali špatný druh svobody. Místo, aby děti naučili svým vlastním ideálům, nechali je, aby se rozhodly samy.

Když máte dítě, dáváte mu mléko, protože víte, že je výživné. Neřeknete: „Ať pije mléko nebo vodu, cokoliv má radši, a až vyroste, uvědomí si, že mléko je pro něj lepší.“ Do té doby možná onemocní, nebo dokonce zemře. Takže přinutíte dítě, aby pilo mléko, dokud mu není deset nebo dvanáct let a potom, pokud nemá mléko rádo, necháte ho, ať pije něco jiného.

Podobné je to na duchovní úrovni — rodiče často nekrmí duše svých dětí. Říkají, že neví, jakou cestu budou jejich děti chtít, jakou církev potřebují nebo jaký druh modlitby je pro ně nejlepší, a tak je neučí nic. Ale vše, co cítíte, že je nejlepší pro váš vlastní vnitřní život, byste také měli cítit, že je dobré pro vaše děti. Děti duchovně zemřou, jestliže jim nebudete dávat vnitřní potravu. Nic jim nevnucujete; dáváte jim potravu. Nemusí mít právě tohle jídlo rády, ale jíst musí, jinak zemřou. Potom, až vyrostou, budou mít svobodu jíst to, co si vyberou.

Vidím tady tisíce dětí, které nebyly ve jménu svobody svými rodiči správně vedeny. Svoboda je dostupná, ale kdo si může skutečně užívat svobodu? Ten, kdo naslouchá příkazům své vnitřní bytosti a poslouchá vnitřní zákon. Užíváte si svobodu na vnější úrovni právě proto, že posloucháte vyšší autoritu, kterou je vaše vlastní vyšší já. Když neposloucháte své vyšší já, v tu chvíli jste zcela omezení a spoutaní.

Rodiče by měli cítit, že mají více moudrosti a zkušeností než jejich děti, a proto jsou tímto vyšším já svých dětí. Jsou nedílnou součástí jejich existence, ale více si uvědomují, proto jsou schopni své děti vést. Ty samé děti jednoho dne vyrostou a budou v postavení vést a vychovávat své vlastní děti. Pokud ale děti dostanou svobodu dříve, než mají určitou vnitřní moudrost, není taková svoboda dobrá.