Víra a aspirace

Mezi vírou a aspirací je velký rozdíl. Víra je velmi běžná. Všichni máme víru. Víra začíná ve fyzickém světě, každý obyčejný člověk ji má. Máme víru ve své přátele, máme víru v knihy, máme víru v učitele — v jeho vědomosti a v jeho schopnost správně nás učit. Také máme víru v Boha. Ale víra je pasivní, zatímco aspirace je aktivní, dynamická síla. Všichni máme víru v to, že nakonec realizujeme Boha, ale sama víra nás k našemu Cíli nepřivede. Proto musíme mít aspiraci. A pro intenzivní aspiraci musíme mít duchovního Mistra.

Pokud mám přítele, který je dobrým řidičem, pak věřím, že mě doveze tam, kam má. Ale tato víra mi neumožňuje, abych uměl řídit jako on. Pokud se však skutečně chci naučit řídit, pak mě to dokáže naučit a jednoho dne se ze mě také stane dobrý řidič. Stejné je to i s duchovním Mistrem. Můžeme mít víru v jeho realizaci, ale také musíme aspirovat, musíme sami vynaložit úsilí. Naše aspirace musí mít cíl, Cíl realizace Boha. Musíme mít uvnitř sebe hořící plamen. Pokud budeme aspirovat, sestoupí na nás Boží Milost a doprovodí nás k našemu Cíli.