Ochranná božstva

Každý člověk má představené božstvo, které se o něj stará. Zde na Západě mluvíte o andělech strážných, kteří vedou a ochraňují lidi. Na Východě používáme výraz „představené božstvo“. Naše indická filozofie říká, že existuje tolik bohů, kolik je lidských bytostí. Každý člověk má svého vlastního boha. Tento bůh od nás není oddělený, ačkoli má svou vlastní existenci. Vnímáme, že naše osobní božstvo není něco vně nás, mimo nás, ale je nedílnou součástí naší existence – stejně jako naše tělo, naše mysl a naše srdce. Považujeme tedy své božstvo za vlastní. Cítíme, že vše, co je uvnitř nás, je naše. Když vedeme duchovní život, víme, že v našem srdci se nachází něco, čemu říkáme duše. Tak jako považujeme ostatní části naší bytosti za své, stejně tak považujeme za svou i vnitřní božskost, svou duši.

Představená božstva jsou nepochybně výše než my. Jsou laskavá a nekonečně více božská, než jsme my. Přestože jsou ale tato božstva nebo andělé mnohem silnější než my a dle svých schopností nás ochraňují, nemají neomezenou sílu. Rozhodně ne! Jedině Absolutní Nejvyšší, který je Pánem Vesmíru, má nekonečnou Sílu. Nekonečnou Sílu, nekonečný Mír, nekonečné Světlo — tyto vlastnosti od božstev nezískáme. Ty získáme jedině ze své Seberealizace. V Seberealizaci dosahujeme to Nejvyšší, Absolutní, jako své zcela vlastní.

Existuje jen jedna nekonečná Pravda, a tato nekonečná Pravda se projevuje miliony a miliardami způsobů v nekonečných podobách a tvarech. Absolutní je jako strom a tato nižší božstva jsou jako malé větve. Ti, kdo jsou v duchovním životě pokročilí, mají božstva, která jsou jako velké větve — jsou větší a silnější než ostatní větve.