Část IV — Narozeniny Dilipa-da

Narozeniny Dilipa-da

Položil jsem svou hlavu k Nohám
Absolutního Nejvyššího.
Splétám teď věnec básně,
abych jej dal někomu, kdo je
božsky a nanejvýš vysoký
hledající, zpěvák a básník.
Ačkoliv nevím,
jak jej zbožňovat,
vím, že jeho srdce je veškerou náklonností.
Přeji si ukrást jeho srdce
a přeji si slyšet jeho božské poselství.
Mnoho skvělých mužů a žen
překypujících nadáním jej navštěvuje
jakoby se vydávali na pouť.
Nevím, jak mu nabídnout svou lásku,
obdiv a zbožnou úctu.
Jak dokážu vyjádřit slovy
jazyk svého srdce ticha?
Jen stojím přede dveřmi jeho srdce,
abych mu vzdal poctu.
Tuto báseň, zaplavenou mým obdivem
a zbožnou úctou přednáším k jeho narozeninám.
Mé srdce s veškerou dychtivostí
poráží jeho náklonnost.

— Chinmoy, 22. ledna 1948