Štěstí a neštěstí¹¹

Štěstí a neštěstí. Všichni víme, že štěstí a neštěstí jsou dvě protichůdné skutečnosti. Jsou to diametrálně odlišné skutečnosti. Ale jsou někteří lidé, kteří bohužel mají pocit, že neštěstí je to pravé štěstí. To, co nazýváme štěstí, je podle nich právě neštěstí, a to, čemu říkáme neštěstí, oni říkají štěstí. Nejsou nikdy, nikdy spokojeni, dokud nejsou nešťastní, frustrovaní a zbědovaní. Když jsou v melancholickém stavu, mají pocit, že toto je opravdové uspokojení.

Pro nás to je největší nesmysl. Díváme se kolem sebe a vidíme, že neštěstí všude zpívá, tančí a létá. Neštěstí je v jistém smyslu probíhající nepokoj. Ale jako by tohoto neštěstí nebylo pro některé dost; oni chtějí přidat do svého systému další neštěstí. Nechtějí se zbavit neštěstí, které mají. Aby získali spokojenost, chtějí si přidat navíc další neštěstí.

Občas máme v životě drobné pohromy, nehody a krize, ze kterých jsme nešťastní. Ale neměli bychom si myslet, že nám Bůh tyto pohromy posílá v zájmu našeho pročištění, nebo pro náš rychlý pokrok. Ne. Ve velmi vzácných případech vidíme, že svatí lidé, dobří lidé, duchovní lidé, trpí. Když se to tak stane, trpí z různých důvodů. Pokud jsou to duchovní Mistři velmi vysokého kalibru, trpí silou své jednoty se svými žáky, se svými následovníky, se svými blízkými. Stejně tak někdy Bůh chce ukázat celému světu, že i velcí hledající a Mistři procházejí utrpením, aby lidé viděli, že utrpení není ničím neobvyklým. Chce ukázat světu, že utrpení je vlastní lidské přirozenosti. Ale v žádném případě nás Bůh nechce trestat, aby nás pak mohl udělat Jemu blízkými.

Někteří lidé jdou ještě o krok dál. Myslí si, že pokud budou hrozně trpět a pak se budou modlit k Bohu, že tehdy Bůh vyslyší jejich modlitby;, a proto záměrně dělají něco špatně. Vědí, že přijde trest a oni jsou připraveni zaplatit pokutu, protože mají pocit, že když trpí, Bůh bude naslouchat jejich modlitbám. Ale to je absurdní. Je to jako useknout si nohy a pak chtít chodit. To je nemožné. Je to jako oslepit si oči a pak chtít vidět. To je nemožné. Aby potěšil Boha, žádný hledající by neměl záměrně vítat utrpení, které je příčinou neštěstí nebo totéž co neštěstí.

Když jste frustrovaní nebo zklamaní, nemyslete si v té chvíli, že když se modlíte, Nejvyšší ve mně nebo Nejvyšší ve vás bude mít větší radost. To zdaleka ne. Když jste frustrovaní, pouze si blokujete cestu mezi sebou a Bohem. V té chvíli jste mezi sebou a mnou postavili pevnou zeď, nerozbitnou zeď.

Buďte prostě šťastní a udržujte své srdce otevřené světlu a blaženosti. Jste-li šťastní a veselí, pak můžete běžet nejrychleji. I když nejste šťastní, když ke mně přicházíte, musíte se přinutit být šťastní. Tím, že se donutíte být šťastní, můžete na několik vteřin vytvořit nějakou vnímavost. Pak budu v pozici, kdy do vás budu moci vlévat svůj soucit, světlo a požehnání. Pokud však ke mně přijdete se smutnou tváří, čímž ve mně vyvoláte pocit, že jste mrtví nebo že právě teď zemřete, pak vám mohu jen vnitřně říci: "Tak tedy zemři. Budu se na tebe dívat."

Nepřicházejte ke mně se smutnou a zklamanou tváří. Přijdete-li za mnou s nešťastnou tváří, kopete si jen vlastní hrob. I kdybyste byli celý den nešťastní, když ke mně přijdete, zachovejte si veselou tvář. Přinuťte se k úsměvu. Když dítě nechce jíst a matka ho donutí jíst, bude nasyceno, získá sílu. Když se zlobivý chlapec nechce mýt, když ho matka donutí se umýt, stane se čistým navzdory sobě samému. Mysl a vitál jsou jako nezbední chlapci. Proto je umyjte, očistěte je světlem své duše, vnitřním pláčem svého srdce.

Proto, mé děti, vždycky ke mně přicházejte s veselou tváří. Pak budete moci přijmout vše, co vám chci dát. Máte-li pocit, že když budete nešťastné, tak se mi stanete bližší, nebo máte-li pocit, že vaše neštěstí je samo o sobě štěstím, pak nebudete moci nic přijmout. Štěstí je štěstí. Neštěstí je neštěstí. Noc je noc.

Nedělejme ze sebe hlupáky. Vždy musíme vidět pravdu správným způsobem. Pokud je to neštěstí, je to neštěstí. Je-li to štěstí, je to štěstí. Neštěstí musíme porazit skrze štěstí. To je jediný způsob, jak běžet nejrychleji a jak vytvořit bezprostřední a bezmeznou vnímavost. To je jediný způsob, jak potěšit Nejvyššího Jeho vlastním Způsobem.