Zážitek a realizace22

Zážitek připravuje, realizace sdílí. Zážitek připravuje hledajícího na Bohem zvolenou Hodinu. Realizace sdílí Boha s hledajícím. Zážitek se neúnavně snaží a pláče, aby našel cíl. Realizace snadno žije v cíli, a nakonec do samotného cíle vrůstá. Zážitek hledajícímu potají říká, čím se nakonec stane: stane se nejdokonalejším nástrojem Boha. Realizace hledajícímu s úsměvem říká, čím tady na zemi i tam v Nebi věčně je. Na zemi je Bohem — aspirujícím a vyvíjejícím se člověkem. V Nebi je člověkem — osvěcujícím a naplňujícím Bohem.

Zážitek je přesvědčen o tom, že tento náš svět je bitevním polem. Zlo a dobro, božské a nebožské síly zde neustále bojují. Realizace ví, že tento náš svět není bitevním polem. Spontánně ví, že tento náš svět je Božím Stromem všepřesahující Vize a Božím Plodem všesytící Skutečnosti.

Zážitek spěje od konečného k Nekonečnému. Nejprve cítí svou přítomnost v konečném a potom v Nekonečném. Cítí svou jedinečnou totožnost s konečnou kapkou a potom s nekonečným mořem. Realizace plave v nekonečném moři spolu s Bohem, věčným Plavcem, od samého počátku.

Každý zážitek je v průběhu našeho vyvíjejícího se života přidanou silou. Když kráčíme po Cestě Věčnosti, každý zážitek je přidanou silou. Každá realizace je přesahujícím vítězstvím. Když běžíme rychle, rychleji, nejrychleji po Cestě Věčnosti, každá realizace je přesahujícím vítězstvím.

Zážitek nesmírně miluje Boha — Otce Soucitu. Realizace nesmírně miluje Boha — Milovníka Jednoty.

Zážitek je zrozením naší cesty. Realizace je naší vždy přesahující, vždy osvěcující a vždy naplňující cestou samotnou.


EA 22. 9. července 1977, 21:20 — North Avenue Presbyterian Church, New Rochelle (New York)