Dál jsem se modlil1

Před mnoha, mnoha lety jsem se začal modlit. Jednoho dne ke mně přišel Bůh, můj Milovaný Nejvyšší, a řekl: „Jsem s tebou spokojen, Můj synu. Dávám ti Mír.“

Dál jsem se modlil. On ke mně po několika letech přišel a řekl: „Potěšil jsi Mě, Můj synu. Dávám ti Světlo.“

Dál jsem se modlil. Po několika letech přišel můj Pán Nejvyšší znovu. Řekl: „Potěšil jsi Mě, Můj synu. Dávám ti Blaženost, Nektarovou Blaženost.“

Dál jsem se modlil a On po několika letech přišel a řekl: „Můj synu, dal jsem ti Mír, dal jsem ti Světlo, dal jsem ti Blaženost. Co ještě chceš? Je ještě něco dalšího, co chceš? Je ještě něco dalšího, co potřebuješ? Když má někdo Mír, Světlo a Blaženost, má všechno. Uvnitř Míru, Světla a Blaženosti je síla světa, uspokojení světa, jednota světa, naplnění světa.“ Zůstal jsem tichý a dál jsem se modlil. Můj Pán mne obdařil drobným sladkým Úsměvem a potichu odešel.

Po několika letech ke mně přišel a řekl: „Můj synu, už chápu, co chceš. Chceš být jako Já, druhým Bohem. Hleď, mrknutím oka z tebe činím druhého Boha. Jsi spokojen?“ Zůstal jsem tichý; dál jsem se modlil.

On řekl: „Učinil jsem z tebe druhého Boha, jako jsem Já. I teď se musíš modlit? Co jiného potřebuješ? Mír, Světlo, Blaženost, jednotu, rovnost — všechno jsem ti dal. Co víc potřebuješ? Co víc?“ Zůstal jsem tichý. Dál jsem se modlil.

Můj Pán řekl: „Já vím, co chceš. Chceš se Mnou hrát hru na božského milujícího a Nejvyššího Milovaného. To je to, co chceš. Splním ti tvé přání.“ Oduševněle jsem se na svého Pána usmál a On mne vzal do svého všemilujícího, všeposilujícího a všenaplňujícího Objetí.


  1. EA 96. 20. července 1977, 13:30 — Sri Chinmoy Centre, Jamaica (New York)