Jim Knight: Mám další otázku, která trochu odbočuje od toho, o čem jsme již mluvili. Většina z nás v západním světě má sklon považovat Jogína za někoho, kdo sedí se zkříženýma nohama nebo stojí na hlavě, za někoho, kdo provádí určitá cvičení či věci, které se nám zdají podivné. Jak nebo proč předvádí Jogín takovéto věci? Jaký to má vztah k jeho náboženství?

Sri Chinmoy: Někteří lidé provádějí tato cvičení, aby si udrželi zdravé tělo, bez fyzických nemocí, zatímco jiní je provádějí proto, aby získali realizaci. Realizaci ale nikdy nezískáme pouhým cvičením hathajógových cviků. Tyto cviky ve skutečnosti pomáhají hledajícímu vstoupit do opravdového duchovního života.

Na začátku čte dítě nahlas, aby přesvědčilo rodiče, že čte. Dospělý člověk však čte potichu. Ve fyzickém světě je to něco podobného. Většina z nás je teď fyzicky velmi neklidná, nejsme lepší než opice. Nevydržíme v klidu víc než vteřinu bez toho, abychom nezačali být neklidní. Jsou ale aspiranti, kteří si dokáží jen sednout a uklidnit a utišit svou mysl, a potom vejít do hlubších oblastí bytosti. Tato fyzická cvičení a pozice uvolňují naše tělo a dávají nám na krátký čas mír mysli.

Tato cvičení nám ale nikdy nedají realizaci … nikdy! Jsou to jen přípravné stupně. V našem opravdovém duchovním systému říkáme, že začátečníci v hathajóze jsou jako děti ve školce. Školku můžeme docela dobře přeskočit. Ze školky ale musíme jít na základní školu, střední školu a pak na univerzitu. Koncentrace, meditace a kontemplace se vyučuje ve vyšších třídách. Jinak by touhle dobou pouhým fyzickým cvičením a posilováním těla všichni atleti, boxeři a zápasníci realizovali Boha. Všichni sportovci by byli duše, které realizovaly Boha!

Musím však zdůraznit fakt, že cvičení hathajógy je daleko nadřazené západnímu systému cvičení, které je často prováděno trhaně, prudce a do určité míry násilně. Cvičení hathajógy je prováděno klidně, tiše, v meditativní náladě. Posiluje nervy a ztišuje mysl, ne jako většina západních cvičení.

Tělo je nezbytné. Musíme mít dobré a zdravé tělo, aby v něm a jeho prostřednictvím mohla duše působit na poli projevení. Očekáváme-li ale od těla něco víc, jsme velice pošetilí.