Hovořil jste o Guruovi jako o někom, kdo vám pomáhá zkrátit si cestu při hledání realizace. Zjišťuji, že je pro mě obtížné najít v takovémto hledání směr. Mohl byste mi poradit, jak usměrnit svou energii k Seberealizaci?

Sri Chinmoy: Studoval jste duchovní knihy? Ne? Na začátku bych vás požádal, abyste si prostudoval několik duchovních knih. Nepomýšlejte teď na realizaci, osvobození či spasení. Mám-li k vám být zcela upřímný, lidé, kteří na samém začátku své cesty neustále používají slova „seberealizace“: „osvobození“: „přeměna“, jen obelhávají sami sebe. Nemyslete si prosím, že vás kritizuji nebo obviňuji, rád bych však řekl, že jsou to velká slova. Někteří duchovní Mistři říkají, že člověk by na začátku neměl taková slova vůbec vyslovovat, slova jako „realizace“, „zbožštění“, a tak dále. Jsou to všechno velká, velká slova. Člověk je může používat teprve tehdy, když je na prahu pravého osvobození, nebo když je v duchovním životě velmi pokročilý. Jinak lidé, kteří sotva vstoupili do duchovního života a ještě se nenaučili ani jeho základy, říkají: „Chci realizaci Boha, chci osvobození.“ Slyším to od lidí velice často a jsem z toho smutný. Chtějí ovoce z nejvyšší větve, ještě než začali opravdu šplhat na strom.

Vydejte se prosím na duchovní cestu a naučte se abecedu vnitřního života. K tomu je zapotřebí disciplína. Tak jako každý den cvičíte, abyste měli svaly, podobně byste měli pravidelně meditovat pět či deset minut dle svých schopností a rad učitele. Musíte cítit, že je potřeba nakrmit dítě uvnitř vás. Když dítě pláče, matka k němu okamžitě běží, aby ho nakrmila. Podobně my všichni v sobě máme božské dítě, duši. Chceme-li duchovní naplnění, přejeme-li si projevení Boha zde na zemi, musíme duši krmit. Pokud své vnější tělo krmíme třikrát denně, je nanejvýš rozumné, abychom vnitřní dítě v sobě nakrmili alespoň jednou denně. Když to budeme dělat, nakonec v sobě ucítíme Božské a realizujeme Boha.