Poznání sebe sama

University of San Carlos, Cebu City, The Philippines
30.října 1969

Pokusme se poznat sami sebe. Zkusme pozorovat, kdo skutečně jsme. Velice často máme pocit, že jsme nevýznamné bytosti. Nemáme kam jít, čeho dosáhnout a co dát. To je to, co cítíme ve své každodenní existenci.

Avšak to, co jsme, se naprosto liší od toho, co cítíme. My všichni jsme dětmi Boha. Neustále nás zahrnuje něčím božským a něčím plodným. Očekává toho od nás mnoho, ale ne nic, co by bylo nad naše schopnosti. Ví, co Mu vědomě můžeme nabídnout. V této chvíli cítíme, že jsme slabí, nedůležití, zbyteční. Avšak v Očích Boha jsme božští, jsme plodní, jsme nekoneční.

Neustále děláme chyby. Kořenem našich chyb je naše tělo, fyzická bytost. Máme pocit, že za fyzickou bytostí ani v ní nic není. Tady děláme tu nejžalostnější chybu. Jestliže překročíme své tělo, své fyzické vědomí, uvidíme, že na nás dychtivě čeká nekonečný mír, nekonečná radost, nekonečná blaženost a nekonečná síla.

Když poté půjdeme hluboko dovnitř, hluboko do svého těla, uvidíme a ucítíme duši. Duše je poslem Boha na zemi. Pokud budeme naladěni na neustálou, spontánní hudbu duše, náš život bude osvobozen od utrpení, trápení, zklamání, strachu a starostí. Náš život bude neustálým úspěchem a neustálým naplněním — naplněním, které může být a také bude vnitřní i vnější.

Musíme jít buď hluboko dovnitř těla, do nejvnitřnějších zákoutí svého srdce, nebo za fyzické vědomí. Musíme objevit své pravé Já, buď dnes nebo zítra nebo pozítří. Pouhé kázání nestačí; studium knih nestačí. Musíme provádět to, čím se chceme stát, a pokud kážeme, musíme kázat jen to, co žijeme.

Vizí Boha je člověk a skutečností člověka je Bůh. Člověk může Boha popírat. Nevědomost mu může dát pocítit, že není žádný Bůh a žádná potřeba Boha. Boží Soucit však nikdy nedokáže existenci člověka popírat. Bůh je tvořen Soucitem, nekonečným Soucitem. Člověk je tvořen nevědomostí, která je v procesu přeměny.

Kdykoliv říkám ,člověk‘, myslím tím lidské vědomí. Člověk je totiž ve skutečnosti potomkem Boha. Uvědomit si Boha je jeho rodným právem. Božskost je jeho dědictvím. Ale člověk je unavený, člověk je zklamaný, člověk chce žít v temnotě. Velmi často je spokojen se svými nedostatky. A tak co může Bůh dělat? Pokud člověk nemá žádné upřímné hledání, žádné úsilí, žádnou aspiraci, Bůh se k této neosvícené, nevědomé lidské bytosti musí sklonit.

Člověk potřebuje Boha, ale popírá to. Bůh potřebuje člověka a hrdě o své potřebě říká světu. Člověk chce rozhodně od Boha všechno, ale za Jeho nekonečnou Milost a Soucit mu nechce přiznat žádné zásluhy. Bůh otevřeně ukazuje, jak je hrdý na každé lidské dosažení. Pokud budeme aspirovat, okamžitě uvidíme a ucítíme, že je to pravda. Bůh je neustále hrdý na naše dosažení, naši aspiraci, naši existenci.

Neopatrujte myšlenku, že se Bohu Jeho stvoření nepovedlo nebo že je Boží stvoření nezdarem. Takovéto myšlenky jsou naprosto špatné. Bůh neselhal. My však neustále cítíme, že Bůh a Boží stvoření jsou dvě naprosto odlišné věci. Myslíme si: „Bůh je v Nebi a my jsme na zemi. Bůh se o nás nestará. A jestli se přece jen stará, nemá moc k tomu, aby své stvoření opravil, napravil a zdokonalil.“ To je špatné pojetí Pravdy.

Co my víme o Boží Dokonalosti, Boží Vizi, Boží Skutečnosti, Božím Vědomí? Co hledáme svýma lidskýma očima? Dokonalost, dosažení, úspěch. V Božích Očích vypadají tyto věci úplně jinak. Lidský úspěch a Boží úspěch nejsou nezbytně jedno a totéž. Boží úspěch je zážitek, a tento zážitek může mít podobu úspěchu, nebo selhání. Bůh nám dává tyto dva druhy zážitků.

Když žijeme v duši, cítíme, že naše duše za nás přijala všechnu zodpovědnost. Když žijeme v těle, vidíme, že naše tělo není nic než hloupost. Pokud budeme žít v duši, budeme mít spontánní zážitek naplnění. Budeme-li však žít v těle, budeme mít spontánní zážitek zklamání a utrpení.

Náš úspěch nebo naše selhání toho mají málo do činění s Boží Moudrostí, Boží Zkušeností a Božím Působením ve fyzickém světě. To On je naším selháním, On je Tím, kdo činí, a On je i činem samotným. Dokážeme-li v každém činu vidět Přítomnost Boha, vidět čin samotný jako Boha, vidět výsledek, ať už je to úspěch nebo selhání, jako Boha, a vidět dokonce i Toho, kdo činí, jako Boha, potom budou všechny naše problémy vyřešeny. Budeme moci tvrdit, že jsme Boží Pýchou. Pokud známe tajemství žití zde na zemi a tam v Nebi, jsme skutečně nejvyšší Pýchou a Vizí Boha.

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Světlo Východu pro mysl Západu.Poprvé vydáno nakladatelstvím Madal Bal v roce 2003.

Toto je 3001st. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Světlo Východu pro mysl Západu, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »