Dokonalost

University of Ottawa, Ottawa, Canada
8. října 1970

Dokonalost je to, co jsem od Boha zdědil ve svém vnitřním životě. Přeměna je to, co jsem od Boha zdědil ve svém vnějším životě. Co je to dokonalost?

Dokonalost je uskutečnění. Dokonalost je projevení. Dokonalost ve vnitřním světě je uskutečnění. Dokonalost ve vnějším světě je projevení.

Hledající je spojením individuality a osobnosti. Když hledající nese svou nesobeckou individualitu k nejvyšší vizi Skutečnosti a nabízí svou vše milující osobnost Absolutnímu Za, dosahuje dokonalosti ve světě Nekonečné Věčnosti.

Někteří lidé říkají, že dokonalost neexistuje ani v Nebi, ani na zemi. Nemohu s nimi souhlasit. Dokonalost existuje v Nebi i na zemi. Samotný pláč země je dokonalostí. Samotný Úsměv Nebe je dokonalostí.

Oduševnělý pláč země musí kráčet s planoucím Úsměvem Nebe. Jen tehdy se na Boží Tváři objeví uspokojení. Bůh bude spokojen, jen když pláč země poběží s Úsměvem Nebe. Když země pláče, nesmíme si myslet, že je horší než Nebe. A když se Nebe usmívá, nesmíme si myslet, že je lepší než země. Ne, není to tak. Je to Bůh-rostoucí člověk, kdo pláče uvnitř země a prostřednictvím země, aby uskutečnil vše, čím nakonec může být. A je to znovu Bůh-naplněný člověk, který se usmívá v Nebi a prostřednictvím Nebe, když uskutečňuje to, čím už je.

Od lidstva očekáváme dokonalost, dokonalou dokonalost. Žádný člověk na zemi není naprosto dokonalý, jak tedy můžeme od kohokoliv očekávat dokonalou dokonalost? Očekáváme od lidských bytostí naprostou Božskost, avšak naprostá Božskost je pro člověka stále ještě vzdálená. Chceme-li vidět dokonalou Dokonalost a naprostou Božskost, může nám je ukázat jedině Bůh. Může nám ukázat svou naprostou Božskost. Co více, může nám svou dokonalou Dokonalost a svou naprostou Božskost nabídnout.

Dokonalost je nemožnost: to nám říká dnešek. Zítřek nám ale řekne, že dokonalost je nevyhnutelnost. Mezi zasetím semínka a úrodou uplyne vždy nějaká doba. V duchovním životě je semínkem aspirace a úrodou realizace. Bez aspirace nemůže realizace nikdy zasvitnout.

Co je to aspirace? Je to něco, co už máme, nebo je to něco, co teprve budeme mít? Je to obojí. Pokud říkáme, že máme aspiraci, protože na Boha občas myslíme a meditujeme, máme pravdu. Pokud říkáme, že aspiraci ještě nemáme, protože naše láska k Bohu ještě není spontánní nebo neustálá, avšak jednoho dne aspiraci mít budeme, máme také pravdu.

Když sedíme u nohou Věčnosti, uvědomujeme si, že aspiraci musí následovat realizace. A poté, co se spřátelíme s věčným Časem, pochopíme, že realizace tu byla vždy, skrytá v naší aspiraci.

Dokonalost znamená živoucí, spontánní, neustálou jednotu s Vnitřním kormidelníkem. Máme-li volný přístup k vnitřnímu životu, dokonalost je naší samotnou duší a zároveň naším jediným Cílem. Proč jsme tedy pořád ještě nedokonalí? Jsme nedokonalí především proto, že vědomě nepláčeme po dokonalosti v sobě. Od druhých vyžadujeme nebo alespoň očekáváme nekonečně více dokonalosti než sami od sebe. On a ona jsou nedokonalí a já se je snažím zdokonalit, říkáme.

Není však od nás nesmyslné, že kritizujeme druhé a snažíme se je zdokonalit, když my sami jsme nedokonalí? Když to děláme, dopouštíme se himalájské chyby. Pokud budeme dostatečně upřímní, uvědomíme si, že ztrácíme příliš mnoho času přemýšlením o druhých. Je dobré myslet na druhé, ne však svou kritizující, žárlivou, neosvícenou myslí. Když na ně myslíme se světlem své duše, jednotou své duše, automaticky běžíme směrem k dokonalosti.

Mysleme na zdokonalení sebe sama, a když na sebe budeme myslet, ztělesníme v sobě celý vesmír. Potom nebudeme muset myslet na každého jedince na zemi, protože všichni budou uvnitř nás. Když medituji, celé mé tělo medituje se mnou. Nemusím myslet na své vnitřní orgány; mám je v sobě, meditují a aspirují se mnou. Podobně pokud během své koncentrace, meditace a kontemplace dokážete cítit, že uvnitř vás je celý vesmír a vy běžíte ke svému Cíli, potom vesmír ve své úplnosti poběží s vámi.

My všichni jsme aspiranti, hledající nekonečné pravdy, světla a blaženosti. Pokud ve svém vnitřním a vnějším životě nedosáhneme dokonalosti, kdo jiný může dokonalosti dosáhnout? Jsme to my, hledající Nekonečného, kdo musí dokonalost ztělesnit, uskutečnit, odhalit a projevit. V každém okamžiku své pozemské existence, v prchavém čase i věčném Čase, musíme ztělesňovat poselství dokonalosti.

Jestliže cítíme, že věčný Čas je někde jinde a my máme k dispozici jen prchavý čas, mýlíme se. Pokud žijeme v těle, přátelíme se s prchavým časem. Pokud žijeme v duši, přátelíme se s věčným Časem. Protože jsme v těle, pokusme se snést nejvyšší dokonalost shůry do nitra. Dokážeme-li žít v duši, i když se nacházíme v těle, odhalíme celému světu dokonalost, které jsme již dosáhli.

Mým nedokonalým dárkem Bohu je včerejšek, včerejší zážitek. Božím dokonalým dárkem pro mě je dnešek, dnešní uskutečnění.

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Světlo Východu pro mysl Západu.Poprvé vydáno nakladatelstvím Madal Bal v roce 2003.

Toto je 3001st. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Světlo Východu pro mysl Západu, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »