Mohl byste prosím říci něco o připoutání a nelpění v lásce?

Sri Chinmoy: Lidská láska je připoutání. Božská láska je nelpění. Proč je lidská láska připoutání? Protože lidská láska neustále vyžaduje. Lidská láska chce vlastnit a být vlastněna — jinak není uspokojena. Nicméně dokonce i když jsme vlastněni nebo když vlastníme, není v tom uspokojení, protože vidíme omezení druhého člověka a omezení své vlastní bytosti. Jakmile vidíme omezení v sobě nebo v druhých, nejsme spokojeni, protože duše v nás se nikdy nemůže spokojit s nedokonalostí. Přeje si trvalé osvícení a dokonalost.

Milujeme-li božsky, na nikom nelpíme. Zajímá nás jen rozpětí našeho vlastního vědomí a vědomí druhých. Cítíme, že není správné je svazovat. Tím, že někoho svážeme, ničeho nedosáhneme. Pokud opravdu milujeme, cítíme, že bychom měli rozšířit své vědomí do Nekonečna a pomoci těm, kteří jsou nám blízcí, aby i oni rozšířili své vědomí. Božská láska je písní rozpínání. Neustále se snažíme rozšiřovat svou skutečnost a pomoci druhým rozšířit jejich skutečnost. A jak se rozšiřujeme, jednoho dne, v Boží vyvolené Hodině, se sjednotíme s Jeho Univerzálním Vědomím, Jeho Transcendentálním Vědomím.

Lpění je v těle, nelpění je v duši. Budeme-li žít ve vědomí těla, budeme vždy lpět na lidech a věcech kolem nás. Pokud ale budeme žít ve vědomí duše, budeme se snažit osvítit to, co v nás potřebuje osvícení, budeme se snažit zdokonalit to, co v nás potřebuje zdokonalení, a projevit věci, které zde na zemi musí být pro Boží záměr plně projeveny.