Když vidíš lidi nezabývající se duchovností, vidíš je jako bytosti stejné jako ty — jako by část tebe byla v nich, ale byla zahalena nevědomostí nebo temnotou?

Sri Chinmoy: Když vidím nehledajícího, v tu chvíli ho nebo ji ve skutečnosti nevidím jako osobu. Uvnitř nehledajícího vidím Nejvyššího. Je to něco jako vidět velký chrám, který je ve velmi špatném stavu. Tato a tamta strana může být pobořená, ale i přesto dokážu vidět malý oltář nebo sošku. Jakmile někoho vidím, mým cílem je vidět tento malý oltář nebo sošku. Přitahují mou pozornost jako magnet. Když se rozhlédnu, mohu vidět, že celý chrám je téměř rozpadlý na kusy, ale oltář okamžitě přitáhne mou pozornost. Takže uvnitř té osoby vidím nejdříve Božskost nebo Nejvyššího. Pak uvidím všechny ty věci, které potřebují změnit, napravit a zdokonalit.

Z duchovního pohledu od sebe nemůžete oddělit temnotu a světlo. Bůh je obojí, temnota i světlo. Ale my chceme Boha, který je světlem, ne toho druhého. Šrí Rámakrišna říkal: „Bůh je v šíleném slonovi stejně jako v muži, který na šíleném slonovi sedí. Budu poslouchat Boha, který je nahoře na slonovi a křičí na mě, abych uhnul z cesty, nebo nechám slona, aby mě zašlápl?“ Samozřejmě, je-li to Boží Vůlí, šílený slon se postupně stane poslušným slonem. Stane se dobrým a božským.

Takže když někoho vidím, ihned uvnitř něj vidím božský aspekt. Po realizaci vidíte vše jako božské. Proto říkám, že Bůh vás vidí jako dalšího Boha. Jakmile se podíváte do zrcadla nebo na jiného člověka, vidíte fyzické tělo. Ale když já někoho vidím, jsem ihned magneticky přitahován k nejvyšší Božskosti toho člověka. Když se podívám na člověka, i kdyby to byl opilec nebo chuligán, okamžitě uvidím jeho Božskost. Pak uvidím, že Božskost je jen nekonečně malá část, trocha, a všude kolem jsou nebožské věci. Ale můj zájem a pozornost budou zaměřeny na jeho božský aspekt.