Část III: Meditace a přítomnost Mistra

Proč žádáte své žáky, aby meditovali na vaši fotografii?

Sri Chinmoy: Nevyžaduji to. Moji žáci mohou meditovat na oblohu nebo na moře. Naše cesta je cesta lásky. Říkám svým žákům, aby meditovali na cokoli co milují, za předpokladu, že to je něco rozlehlého. Protože milují mé rozlehlé vědomí, říkám jim, aby meditovali na mě. Duchovní život není ničím jiným než rozšiřováním lásky. Neříkám, že se žáci musí dívat na mě. Já jen po lidech chci, aby realizovali Boha, ať už meditují na moji fotografii či na něco jiného. Ale jasně vidím, že mí žáci ve mně něco vidí a cítí. Přirozeně, jestliže ve mně něco vidí a něco ve mně cítí, je pro ně nejlepší meditovat na mě. Síla jejich meditace vstupuje do Nejvyššího ve mně. Nepodvádím je.

Pravý předmět lásky, kterým je Bůh, je stejným dílem v mém i ve vašem srdci. Jediný problém je, že nemáte dostatek víry v sebe sama. Jinak bych každému člověku řekl, aby meditoval sám na sebe. Ale jestliže řeknu svým žákům, aby meditovali sami na sebe, nasytí se pouze jejich ega. Jejich ega vyjdou do popředí a řeknou: „Jsem Brahma, jsem Bůh.“ Když pak jejich mysl přijde s malou pochybností, snadno je pohltí moře pochybnosti a pocitu marnosti.

Proto svým žákům neradím, aby meditovali sami na sebe. Říkám jim: „Buďte pokorní. Soustřeďte se na květinu nebo na plamen a inspirujte se.“ V Indii jsem viděl mnoho lidí, jak říkají: „Jsem Šiva, jsem Brahma, jsem Krišna.“ A nakonec se z toho pomátli.