Promluva k žákům

Když předčítám své promluvy, vůbec to na vás nepůsobí. Ale když vám spílám během meditace, máte intenzitu, lásku, oddanost a odevzdání, přestože opakuji věci stále dokola. Když promlouvám, dívám se na jednu stranu a na druhou stranu. Podívám se na někoho a vidím, že mi nevěnuje pozornost. A tak zopakuji, co jsem řekl. Pak se podívám na někoho jiného a vidím, že mi nevěnuje pozornost, a já znovu zopakuji, co jsem řekl. Je tedy velký rozdíl mezi tím, co se děje, když mám promluvu, a co se děje, když čtete tuto promluvu v knize. Je to jako když zpívám své písně na kazetě. Mnoho lidí má lepší hlas než já, ale jakmile uslyšíte můj hlas, bude to účinnější než se jen dívat do not. V žádných notách nenajdete uchvacující kvality mého srdce a duše.

Někteří z vás jsou s námi mnoho, mnoho let — Bůh ví, od úplného počátku naší mise. Nejste však spokojeni se svým pokrokem. Vidíte, že je před vámi více překážek než dříve. Proč? Okamžitá odpověď je, že neaspirujete, jako jste aspirovali kdysi. Proč neaspirujete? Protože jste za ta léta udělali několik věcí špatně. Vědomě i nevědomě děláte chyby, a tak si vyváříte nové překážky-těžkostí, které musíte překonat.

Tyto překážky občas pochází od nepřátelských sil. Mnohokrát nepřátelské síly napadají hledající bez jakéhokoliv důvodu a snaží se zničit jejich aspiraci. Jste-li napadeni, můžete říci: „Jak je možné, že mě Bůh neochránil?“ Ale Bůh řekne: „Byl jsi celou dobu upřímný? Stál jsi celou dobu o Mou Ochranu?“ Bohužel, odpověď je ne.

Ale občas je důvod, proč neděláte pokrok, v tom, že vaše vlastní duše je s vámi nespokojena. Musíte si uvědomit, že uvnitř vás je někdo, kdo chce, abyste byli stále dokonalí, a tím někým je vaše duše. Některé duše jsou přísnější než jiné. Tyto duše chtějí, aby tělo, vitálno, mysl a srdce měly více dokonalosti, a tak když hledající dělají chyby, jejich vlastní duše je často trestají.

Vždycky říkám, že vaše nedokonalosti jsou mými nedokonalostmi, proto všude bojuji ve váš prospěch a zápasím s vaší duší. Jsem silnější než vaše duše a mnohokrát, mnohokrát jsem zasáhl, abych zmenšil a zmírnil trest. Naopak v mnoha případech jsem se odevzdal vašim duším, protože vaše zločiny byly velmi vážné.

Když děláte chyby, musíte být připraveni trpět nejen ve světě aspirace, kde je váš pokrok různými způsoby pozastavován, ale také na fyzické úrovni nemocemi, zraněními a dalšími problémy. Nemáte představu, jak často vás vaše duše trestají různými druhy nemocí, které trvají jen pár měsíců, nebo i mnoho let. Trestají vás nejen vaše duše, ale i duše ostatních žáků. Jestliže někdo co nejupřímněji, nejoddaněji a nejoduševněleji aspiruje a vy mu dáváte najevo svou citovou náklonnost nebo nějakým způsobem rušíte jeho či její aspiraci, pak se vám duše tohoto člověka může pomstít. Je to jako vstoupit na území někoho, kdo nechce, abyste tam vstupovali. Protože rušíte, duše tohoto člověka vás potrestá.

Nemohu říci, že lidé, jejichž aspirace je rušena, jsou mými nejlepšími žáky. Ani zdaleka. V mnoha případech mají také mnoho potíží. Ve skutečnosti nemusí být v duchovním světě výš než ti, kteří je ruší. Ale jejich duše nechtějí, aby sestoupili ještě níž než doposud. Chtějí, aby přinejmenším zůstali tam, kde jsou. A tak pokud ostatní narušují jejich současnou úroveň aspirace a oddanosti, duše se velmi rozzlobí.

Když úmyslně spácháte nějaký vnitřní duchovní zločin, můžete si myslet, že to nikdo neví. Ale ví to vaše duše a ví to duše toho druhého člověka. Dopustí-li se někdo krádeže, nemusí být hned potrestán. Bude soudní řízení, to a ono. Někdy dostane trest až za dva tři roky. Podobně ani vy nejste vždy trestáni za své vnitřní zločiny hned. Můžete si tak myslet, že ten zločin nebyl závažný, nebože jste dokonce neudělali nic špatného. Ale ne, trest jen čeká. V mnoha případech jsou lidé ve světě duší trestáni po čtyřech nebo pěti nebo šesti nebo deseti letech. Mezitím úplně zapomněli, že ve světě aspirace spáchali nějaký zločin. Ale trest nicméně přichází.

A tak se často s dušemi přu, a dokonce jim vyhrožuji, ale ony od vás chtějí dokonalost. Nechtějí být napadány špatnými silami ostatních žáků. Nemohu vám otevřeně říci, že duše tohoto člověka udělala toto a duše tamtoho člověka tamto, ale všeobecně vám říkám, jak často duše chlapců trestají dívky a duše dívek trestají chlapce. Pak vy, lidé, velmi trpíte ve světě aspirace nebo na fyzické úrovni. Netrpíte proto, že vás napadly nepřátelské síly, ale proto, že jste si dovolili těšit se ze špatných sil. Dokonce i teď je fyzické, vitálno a mysl mnoha žáků ovlivněno.

Na jedné straně vás napadají nepřátelské síly. Někteří z těch, kdo trpí, nejsou s emocionálním světem vůbec zapleteni. Ale mnozí z vás jsou také trestáni vlastními dušemi nebo dušemi těch, které jste rušili. Můžete být poblázněni tímto chlapcem nebo tamtou dívkou i jen na chvíli, pak to pomine. Po dvou nebo třech měsících tu osobu dokonce ani nemáte rádi. A zatímco rušíte duši toho člověka svými emocionálními myšlenkami, vaše duše to zaznamenávají a velmi je to znechucuje. Později vás tolika způsoby a tolik měsíců a let vytrvale trestají.

A tak, prosím, buďte velmi, velmi opatrní. Máte-li emocionální myšlenky a dovolíte, abyste se z nich těšili, uvidíte, co se stane po třech nebo šesti měsících nebo šesti letech. V tu chvíli budete trpět, i když povedete ten nejčistší život. V tu chvíli můžete říci: „Jsem na vrcholu své aspirace. Proč tak trpím ve fyzickém, ve vitálnu a v mysli?“ Úplně jste zapomněli, že jste kdysi vědomě a záměrně zaseli špatné semínko, a to nyní vyklíčilo a stalo se rostlinou a stromem.

Mnozí z vás tak nedělají ve svém duchovním životě žádný pokrok kvůli špatným silám, kterým jste vědomě či nevědomě dovolili, aby vás napadly. Během roku jste udělali mnoho, mnoho žalostných a ničivých chyb. Nemůžete spočítat ani vědomé chyby, které jste udělali, natož nevědomé. Nevědomé chyby jsou však stejně nebezpečné a ničivé jako vědomé, proto je berte velmi, velmi vážně. Dotknu-li se ohně nevědomě, trest je stejný, jako kdybych se ho dotkl vědomě.

Nemůžete se proto starat jen o to, aby vám byly odpuštěny vědomé chyby. Někteří zbyteční žáci budou proklínat Boha a budou říkat: „Ó Bože, proč jsi připustil, abych udělal tuto chybu? Proč jsi dovolil, abych byl ve svém životě potrestán?“ Tak je obviňován ubohý Bůh. Ale On vám řekne: „Proč jsi musel zůstat nevědomý?“ Jestliže jste přijali duchovní život, je vaší svatou povinností být stále vědomými. Jestliže se stanete vědomými a nedovolíte sami sobě dělat chyby, pak bude váš pokrok ve vnitřním i vnějším životě rychlejší než nejrychlejší.

Když uděláte vážnou chybu, vědomou či nevědomou, ihned musíte plakat pro odpuštění. Jestliže Nejvyššího nepožádáte o odpuštění, pak budou nepřátelské a negativní síly zvětšovat a zvětšovat sílu vašeho zločinu, dokud se z něj nestane vnitřní rakovina a nezničí celý váš systém. Pak se vaše vlastní špatné kvality zhorší a zesílí a vezmou na sebe podobu nadutosti, falešné pýchy, bezcitnosti a nedbalosti. Se svou aspirací, svým životem modlitby, svou meditací, svým životem zasvěcení a svým životem jednoty s Boží Vůlí tak musíte žádat Boha, aby vám odpustil všechny vaše chyby, vědomé i nevědomé. Také Ho musíte požádat o osvícení vašich nevědomých chyb, abyste si jich byli vědomi a neopakovali je. Pak vás Bůh osvítí, aby vaše nevědomé chyby vystoupily do popředí, a vyřeknete: „To byla ta věc, kterou jsem ve svém životě nepovažoval za chybu či slabost.“ Díky tomuto osvícení dokážete porozumět svým nevědomým chybám a vyvarujete se jejich opakování.

Bohužel, mnoho žáků v odpuštění nevěří. Ale nebude-li vám za vaše chyby odpuštěno, nebudete mít čistotu ve svém srdci, těle, vitálnu, mysli a nebudete moci od Boha nic obdržet. Duše od Boha přijímá vždy, protože je vždy čistá. Srdce však není vždy čisté a tělo, vitálno a mysl jsou všichni temnou džunglí. A tak, pokud vám nejsou vaše chyby odpuštěny, nemůže být tělo, vitálno, mysl a srdce pročištěno. A není-li zde čistota, nemůže být v těchto částech těla ani vnímavost. Božské síly, pro které se modlíte, nemohou natrvalo vstoupit do vašeho života. Jedině, když vám Bůh odpustí vaše chyby a vy získáte čistotu v celém svém vědomí, budete moci zvýšit svou vnímavost a v hojné míře obdržet božské vlastnosti Boha.

Je-li vaše aspirace silná a intenzivní, Nejvyšší vás bude mít rád, vaše duše vás bude mít ráda a já vás budu mít rád. Jestliže neuděláte nikdy nic špatně, pak vám Bůh bude ukazovat jen sluncem zalitou cestu. Ale jinak musíte mít Světlo Odpuštění. A tak je nejlepší se každý den před tím, než jdete spát, modlit k Nejvyššímu, aby vám odpustil to, co jste udělali špatně. Toto není křesťanská filozofie, která říká, že jsme všichni hříšníci. Ne, já mluvím jen o vědomých a nevědomých chybách, které denně ve svém životě děláte. Musíte žádat Nejvyššího, aby vám tyto chyby odpustil. Zejména dnes je zvláštní den (Vánoce). Světlo dnes sestoupilo v bezmezné míře. Proto se modlete k nebeskému Světlu, modlete se k Nejvyššímu pro odpuštění a osvícení vašich nevědomých chyb.

Jak víte, napsal jsem mnoho písní o odpuštění. Ale jedna určitá píseň, Jiban Debata, má naprosto nejvyšší výšku, jako posvátné sanskrtské mantry. Dokážete-li tuto píseň zpívat z hloubi svého srdce, získáte nejen odpuštění, ale také skutečné očištění a skutečné osvícení. Osvícení a očištění patří k sobě, nedají se oddělit. Je-li zde očištění, přichází i osvícení. Přichází-li osvícení, musí zde být také očištění. Musíte tedy plakat současně pro očištění i osvícení.

Obzvláště, když zpíváte slova daki animesh (vzývám Tě bezesně) a jagater tran (ó, spáso Skutečnosti Světa), musíte své srdce zcela odevzdat. V tu chvíli musíte cítit, že nejste nic jiného než srdce, aspirující srdce. Ciťte, že jste po staletí aspirovali a teď, zatímco zpíváte tato slova, jste se stah srdcem. Prosím vás všechny, abyste zpívali tuto píseň co nej-, nej-, nejoduševněleji, aby vám Milovaný Nejvyšší odpustil a dal vám novou naději, novou inspiraci, novou aspiraci a nové zasvěcení.

Když zpíváte mé písně, spousta z vás dokonale udrží melodii. Ale pokud nezpíváte oduševněle, pak neobdržíte takřka nic. Dokonce i když je někdo výborný zpěvák, nezpívá-li oduševněle a oddaně, pak nepřichází jeho Božskost během zpěvu do popředí a on v tu chvíli není ani zdaleka blízko Bohu. Mnoho slavných hudebníků a zpěváků neznamená ve světě duchovnosti nic. Podle jejich úrovně, podle toho, jak oni rozumějí hudbě nebo jak ji uskutečňují, hrají dokonalou hudbu. Ale kde je v ní čistota, Božskost, nejzazší skutečnost?

Někteří indičtí pandité opakují mantry jako papoušci. Proto nejsou ani zdaleka, zdaleka blízko realizace Boha. Existují však někteří upřímní hledající, kteří vyslovují některá sanskrtská slova špatně, ale opakují a zpívají je velmi oduševněle. Tito hledající získávají od Boha Jeho nejvyšší Blaženost a Mír.

Jedině chcete-li dělat pokrok vědomě a cítíte-li neustálou potřebu pokroku, získáte ze svého duchovního života radost a skutečnou blaženost. Může-li dnes vzpěrač zvednout o pět liber více než včera, bude mít ohromnou radost. Můžete-li teď zazpívat nějakou píseň oduševněleji než předtím, budete mít ohromnou radost. Ale jsou zde někteří lhostejní žáci, kteří chtějí zůstat na lodi, ale nechtějí dělat pokrok. Cítí, že stačí na lodi být. Musí si však uvědomit, že radost budou mít jedině tehdy, když budou dělat pokrok, dokonce i když to bude jen malý pokrok.

Někteří výborní žáci cítí, že dosáhli své nejvyšší výše a že už v sebedávání a aspiraci nemohou jít dál. Jsou spokojení a říkají: „Udělal jsem tolik pro svého Gurua. Jak mohu jít ještě dál?“ Ale taková myšlenka je naprosto žalostná. Pracujete-li pro Boha dvacet čtyři hodin, Bůh vám každý den dá dvacet pět hodin. Nezáleží na tom, jak vysoko jste došli, vaše mysl musí být přesvědčena, že to není nejzazší cíl. Duchovní cesta nemá začátek ani konec. Realizoval jsem Boha a teď bojuji a bojuji za Boží projevení. Není tomu konce, protože Nejvyšší Sám neustále zvyšuje svou vlastní schopnost, zvětšuje svou vlastní Věčnost, Nekonečnost a Nesmrtelnost. Všechno se zvětšuje.

Tento rok (1987) můžete udělat ve světě aspirace nevídaný pokrok. Dokonce i když jste s námi už deset, dvanáct, patnáct let nebo Bůh ví, jak dlouho, v tomto roce můžete udělat nevídaný pokrok srovnatelný s pokrokem, který jste ve svém životě udělali doposud. Ve svém životě můžete mít neomezený úspěch i na poli projevení, jako kolektiv nebo jednotlivě.

Předtím, než rok začne, vidím vnitřně svým třetím okem, co se stane. Nemyslete si, že to, co říkám, se týká pouze mě. Já nepotřebuji nevídaný vnitřní pokrok aspirace a neomezený vnější úspěch manifestace. Nepotřebuji tyto věci, nepotřebuji nic. Jestliže se skutečně zúčastníte, jestliže se stanete nedílnou součástí mé mise a mé vize, pak to, co říkám, se rozhodně týká vás.

Mohu vám říci, abyste získali třináct tisíc lidí na koncert a abyste udělali toto a tamto. Ale pro čí pokrok? Kristus nepořádal koncerty ani nic jiného, ale jeho světlo se šířilo po celé délce a šířce světa. A stejně tak Krišna a Buddha a jiní duchovní Mistři. Ale když pořádáte koncerty a děláte další věci, abyste šířili světlo svého Gurua, máte zlatou příležitost vynést do popředí svou vlastní Božskost. Vy máte božské kvality a já je chci zvětšit v neomezené míře. Tím, že se stanete nedílnou součástí mého projevení, vynesete do popředí své vlastní kvality a astronomicky je zmnohonásobíte.

Nemusím už napsat ani jednu báseň nebo píseň nebo mít další promluvu. Nemusím už udělat nic, a přece se mé světlo bude šířit. Ale jestliže vás nebudu povzbuzovat, abyste manifestovali, budete horší, než jste. A tak si mé povzbuzení bere tuto podobu: mám bohatství a vy jej šiřte, šiřte, šiřte. Nebudete-li jej šířit vy, pak jej budou šířit jiní, až opustím tento svět. Jestliže to neděláte nebo nemůžete dělat, zatímco jsem na zemi, pak to udělají jiní. Ale já cítím, že vy to dělat můžete. Proto vás celou dobu povzbuzuji a inspiruji.

Jestliže milujete svůj pokrok a máte z něj radost, pak musíte dělat věci, které jsou pro pokrok nezbytné. Jednu věc, kterou říkám, abyste měli, je nadšení, nadšení, nadšení. Pokud jste na lodi, musíte každý den zvětšovat své nadšení, horlivost a odhodlání.

Kdykoliv přijde nápad a vy na něj nebudete reagovat, pak jste ztraceni. Řeknete si, že zítra budete mít vyšší a hlubší inspiraci a více nadšení, ale klamete jen sami sebe. A tak, jste-li inspirováni něco udělat, udělejte to hned. A nejste-li inspirováni, musíte si inspiraci a nadšení vytvořit.

Nadšení je vnímavost. Boží Soucit působí v lidských bytostech a skrze lidské bytosti v podobě nadšení. Někteří žáci jezdívali do Centra i celé hodiny. V tu chvíli neexistovala manželka, manžel, děti, přátelé. Celý jejich život byl jen být s jejich Guruem. Když se teď setkáváme jen pár bloků od jejich domu, celou dobu myslí na své děti, rodiče, přátele, příbuzné. A nejenže udržují styky se svými přáteli, ale vytvářejí si více přátel a více závazků. Nemají už čas na duchovní život. To se stává, když zmizí nadšení. Když máme nadšení, není nic, co nemůžeme udělat. Jsme pro Boha ochotni projít délku i šířku světa. Ale když zmizí nadšení, je dokonce i nejmenší úsilí příliš velké.

Nový rok začal s ohromnou nadějí, inspirací a aspirací. Pro vás nastal čas znovu získat nadšení, které jste měli, když jste přišli na cestu. A s novým nadšením a s novým odhodláním porazte své slabosti. Někteří lidé se vzdají, když dělají chyby, protože cítí, že se jim nikdy nepodaří uspět. Pro ně duchovní život skončil. Ale i když jste léta a léta nemohli v určité věci uspět, ciťte, že nejste odsouzeni ke zklamání. Jen proto, že jste během tolika let neuspěli a neporazili jste svou nejistotu nebo žárlivost nebo že jste nedosáhli jednoty s Boží Vůlí nebo cokoliv jiného, nemůžete říci, že neuspějete nikdy. Jen ciťte, že je to výzva, abyste porazili své slabosti. A jakmile je jednou přemůžete, uspějete znovu a znovu a znovu.

Řekněme, že tato místnost byla tolik let neosvětlena jen proto, že zde nebyla elektřina. Ale když byla do místnosti zavedena elektřina, světlo se objevilo okamžitě. Ve vašem případě máte skutečného duchovního Mistra, který je jako elektrikář. Jestliže mi dovolíte vstoupit do vaší neosvětlené místnosti a pracovat tam, jednoho dne ji budu moci v mžiku osvítit. Ale vy mi nedovolujete vstupovat do místnosti vašeho srdce. Vy mi nedovolujete vstupovat do vašich hloubek; vytrvale se bráníte!

Znovu a znovu vám říkám, abyste meditovali, meditovali, meditovali a modlili se pro Světlo Odpuštění. Je-li vaše aspirace a vnímavost dost silná, Boží Soucit jistě odstraní špatné síly, které vám způsobují tolik problémů, a zvětší světlo vaší duše, aby zabránilo těmto silám napadat vás a ničit vaši aspiraci a zasvěcení. Aspirace je vaším úkolem a Soucit a Odpuštění jsou úkolem Boha. Nezáleží na tom, kolik chyb uděláte, Bůh je horlivý, horlivý vám odpustit, dáte-li Mu šanci a máte-li nadšení a odhodlání dělat správné věci a neopakovat stejné chyby znovu a znovu, rok za rokem. Jakmile je vám jednou odpuštěno, budete mít ve svém srdci nejsladší pocit a uvnitř té sladkosti ucítíte skutečnou čistotu. Máte-li tuto ohromnou sladkost uvnitř svého srdce, pak budete vědět, že vám Bůh odpustil. S tímto sladkým pocitem budete mít ohromnou horlivost a odhodlání těšit Nejvyššího Jeho vlastním Způsobem. Budete cítit, že patříte jen Jemu. A tak, jakmile ucítíte tuto sladkost a horlivost těšit Boha, budete vědět, že vám Bůh odpustil. A jakmile vám odpustí, uvidíte, kolik utrpení na fyzické, vitální a mentální úrovni zmizí.

Když děláte správná rozhodnutí a staráte se jen o to, abyste těšili Boha, svého Milovaného Nejvyššího, ucítíte, jakou z vás má Nejvyšší radost. Těšit Boha je to, co skutečně chcete. Právě proto, že je to věc, kterou skutečně chcete, Bůh nenaplňuje vaše pozemské tužby. Bůh je všemohoucí. Mžiknutím oka může vyplnit všechny vaše lidské tužby najednou. Ale jestliže to udělá, jste to vy, kdo se bude cítit mizerně. Pokaždé, když naplní váš život tužby, vzdálíte se od Něj o jeden krok. Takže pokud vás uposlechne a naplní váš život tužby, budete obviňovat Boha. Jste to vy, kdo to chtěl, vy však řeknete: „Ó Bože, jestliže jsi tak laskavý a soucitný, proč jsi vyhověl mým tužbám? Můj život aspirace je zničen.“ Proto vám chce Bůh dávat jen to, co vaše aspirující srdce upřímně chce a váš aspirující život vnitřně potřebuje.

Můžete se zeptat, jak rozlišit život tužby nebo vychytralý lidský život od života aspirace. Je to velmi, velmi jednoduché. Život tužby je „moje“ cesta, život aspirace je Boží Cesta. „Moje“ cesta říká: „Ó Bože, teď mě potěšíš Ty a jednoho dne potěším já Tebe Tvým vlastním Způsobem. Nejdřív uspokoj Ty mě a pak, až budu spokojen, začnu těšit já Tebe.“ Toto je však velmi hloupý způsob, jak zkoušet těšit Boha! Protože v den, kdy vás Bůh potěší vaším vlastním způsobem, bude ta trocha aspirace, kterou máte, úplně zničena. A ty zlaté dny, kdy se chystáte těšit Boha Jeho vlastním Způsobem, nikdy nepřijdou! Říkám vám: nepřijdou, nepřijdou.

Život aspirace, který je Božím způsobem, říká: „Ó Bože, prosím, dej mi schopnost těšit Tě vždy Tvým vlastním Způsobem. A jakmile Tě začnu těšit Tvým vlastním Způsobem, nikdy, nikdy, nikdy mi nedovol, abych se Tě snažil těšit svým způsobem.“ Máte-li tedy skutečnou aspiraci, řeknete Nejvyššímu: „Dnes jsi mi dal schopnost těšit Tě Tvým vlastním Způsobem. Dej mi schopnost těšit Tě každou hodinu každého dne Tvým vlastním Způsobem.“

Bohužel, žáci těší Nejvyššího pět sekund nebo jednu hodinu a pak po zbytek dne nebo příštích deset dnů žádají a očekávají od Boha, že je potěší jejich vlastním způsobem. Jestliže těšíte Boha dvacet dnů a poté Jej požádáte, aby vás potěšil vaším vlastním způsobem na pět sekund, možná to udělá. Ale zatímco vás bude pět sekund těšit, ztratíte všechny božské věci, které jste dostali za to, že jste těšili Boha Jeho vlastním Způsobem. Dvacet dnů jste tak tvrdě pracovali, abyste něco dostali, a v pěti sekundách to všechno můžete ztratit! Potom budete muset začít svou cestu znovu od začátku. Získali jste nějaké peníze a pak jste je utratili, a tak jste se znovu stali žebráky. Každý den můžete zbohatnout a do večera opět zchudnout.

Bůh je pro ty, kteří jsou zcela upřímní a zcela ochotní stát se Jeho vybraným nástrojem. Jste-li zcela odhodláni stát se Jeho vybraným nástrojem, pak vás bude inspirovat, pomáhat vám a vést vás k tomu Nejvyššímu. Musíte se tedy rozhodnout, co skutečně chcete. Nejvyšší, Nejhlubší, Nejzazší a Absolutní nejsou pouhá slova. Jsou to skutečnosti, nepochybné skutečnosti, kterých můžete dosáhnout jedině tak, že těšíte Boha Jeho vlastním Způsobem. Je pravda, že vaše duše těší Boha dvacet čtyři hodin denně, protože jste stále na cestě. Ale nestačí, když jen vaše duše těší Boha. Ne! Vaše srdce, mysl, vitálno a tělo musí Boha těšit také.

Srdce většinu času Boha poslouchá, ale je mnoho, mnoho případů, kdy srdce Boží Vůli neposlouchá. Protože je vitálno blízko srdce, vstupuje do něj a odebírá mu jednotu. Pro mysl je dokonce ještě obtížnější než pro vitálno obdržet Boží Světlo, poněvadž ničemná mysl je nekonečně horší než vitálno. Vitálno je zpočátku často neklidné. Pak se unaví a odevzdá se srdci. Ale mysl vždycky cítí, že ví vše a má vše, co potřebuje a chce. Mysl cítí, že je pod její úroveň od srdce cokoliv přijmout. Takže neposlušnost začíná v mysli. Srdce naslouchá vnitřní Božskosti a odevzdává se Boží Vůli nekonečně více než mysl, vitálno a fyzické vědomí. Ale přesto srdce vždy neposlouchá Boha tak, jak Ho poslouchá duše.

Musíte však vědět, že ne všechny duše mají stejné schopnosti; některé duše jsou omezené. Vaše duše nemusí být tak vyvinutá nebo pokročilá jako duše někoho jiného. Ale těší-li podle svých schopností vaše duše Boha Jeho vlastním Způsobem, pak se díky vašemu nepodmíněnému odevzdání vaše duše postupně, postupně zdokonalí a bude moci těšit Boha pokročilejším způsobem. Je to asi takto: duše, které nejsou tak vyspělé nebo vyvinuté jako ostatní, jsou jako malé děti. Otec požádá dítě, aby mu přineslo sklenici vody, kdežto svého dospělého syna požádá, aby mu přinesl něco těžkého. Poslechnou-li ho oba s radostí a oddaně, bude s oběma stejně spokojen. Dítě má schopnost přinést mu jen sklenici vody, ale dělá to s radostí, oddaně a nepodmíněně, proto je otec s dítětem velmi spokojen. Ale jednoho dne se z dítěte stane dospělý. Tehdy ho otec požádá, aby mu přinesl něco těžkého, jako třeba psací stroj, a on ho přinese. Nepoužije-li však svou schopnost přinést sklenici vody s radostí, oddaně a nepodmíněně, bude kdy schopno udělat něco nekonečně obtížnějšího?

Říkám vám, že duše není mentální halucinace. Když duchovní Mistři a ostatní, kteří realizovali Boha, mluví o duši, je pro ně skutečnější než tělo, vitálno, mysl a srdce. Duše je probuzenou částí skutečnosti a je to ta část, která Boha vždy poslouchá. Proto v každém okamžiku svého života berte duši velmi, velmi vážně. Nemůžete vidět svou duši vlastníma očima, protože nejste trénovaní, ale já mohu, protože trénovaný jsem. Odborník umí udělat ve svém oboru spoustu věcí, které nikdo jiný neumí. Vědec vidí hodně věcí, které já nevidím, ale neříkám, že tyto věci neexistují. Existují. Vy tedy máte duši a můžete k ní mít volný přístup stejně jako já. Je to záležitost rozvoje, rozvoje, rozvoje.

Tento rok je rok nevídaného vnitřního pokroku aspirace a neomezeného vnějšího úspěchu manifestace. Zkuste opakovat tato slova: „Nevídaný vnitřní pokrok aspirace, nevídaný vnitřní pokrok aspirace, neomezený vnější úspěch manifestace, neomezený vnější úspěch manifestace,“ a ciťte jejich skutečnost, hloubku a sílu. Vnitřní svět vám bude pomáhat tolika způsoby, známými i neznámými. Nezáleží na tom, kolikrát jste v minulosti neuspěli, tento rok dostanete ohromnou vnitřní sílu. Na druhou stranu, nezáleží na tom, kolikrát jste v jakém oboru uspěli, tento rok budete schopni svůj pokrok nesmírně zvětšit. Dokonce i když jste měli léta a léta v něčem úspěch, pokrok, který můžete udělat, nemá konce. Protože tento rok je tak důležitý, máte schopnost zvětšit svou aspiraci a svou oddanost víc, než si dovedete představit.

Říkám vám pozitivní stránku, ale je zde i negativní stránka. Vždycky říkám, že nůž může někoho zabít, ale také může nakrájet ovoce, abyste se o něj podělili s ostatními. Také božské Světlo, které je uvnitř nás ve velmi malé míře, má schopnost nám dát nejrychlejší pokrok. Avšak vidí-li Bůh, že některé z Jeho dětí této příležitosti plně nevyužívá, bude zklamaný a znechucený a toto Světlo odebere. Pak v duchovním životě úplně selžeme.

Tento rok dostáváte zlatou příležitost, tak doufám, že budete dělat ten nejrychlejší pokrok. Jste určitě, určitě vybráni Bohem, tak nemůžete spát jako spí nespočet jiných lidí. Nemůžete spát v nevědomosti! Božskost, síla, láska a božské světlo, které jste měli, máte stále. To je to, co vás drží na cestě. Musíte však tyto věci zvětšit a tento rok tak můžete snadno učinit. Řekl jsem tyto věci mnohokrát, mnohokrát. Ale pokaždé, když mluvím, vstupuje do vás síla navíc. A tak mě, drazí, berte vážně a tento rok to udělejte, udělejte, udělejte!

— 25. prosinec 1986 Vina del Mar, Chile