Mír

Moře míru, radosti a světla
je mimo můj dosah, já vím.
Bouřlivá vichřice vzlykající noci
ve mně našla místo,
kde může zuřit a létat.

A sea of peace and joy and light
Beyond my reach I know.
In me the storm-tossed weeping night
Finds room to rage and flow.

Obyčejný člověk cítí, že moře míru je mimo jeho dosah. Ale toto moře míru se mu poddá, když vstoupí do duchovního života a pravidelně se duchovnímu životu věnuje. Základní kámen duchovního života je mír. V duchovním životě dosáhneme mír jen tehdy, když zaklepeme na Boží Dveře. Zaklepeme-li na dveře lidské bytosti, tak nikdy míru nedosáhneme. Neustále musíme cítit, že mír můžeme získat jen od Boha.

Život míru je výsledkem našeho bezvýhradného zasvěcení Vůli Nejvyššího. Jestliže od světa nebudeme nic očekávat, ani dobré, ani zlé, budeme mít mír v celé své bytosti.

Mír je největším a nejvyšším lidským požehnáním. Člověk si myslí, že vše může najít v blahobytu, ale když nemá mír, je tím nejubožejším žebrákem. Říkáme „mír mysli", ale ve skutečnosti nemáme v mysli mír. Budeme-li zůstávat v mysli, nezažijeme nikdy ani záblesk míru. Jestliže chceme mír, musíme jít za sféru mysli. Jak můžeme překročit mysl? Svou neustálou aspirací. Tato aspirace nám umožní svázat mysl do ranečku a vhodit ji do moře srdce. Pak uvidíme, že naše mysl, vitálno i tělo — celá naše existence — bude zaplavena vnitřním mírem.

Bůh má všechny božské kvality, ale Jeho nejoblíbenější božskou kvalitou je mír. Boží vnitřní bohatství a mír se nemohou nikdy oddělit. V míru vidíme Jeho uspokojení, cítíme Jeho vlastní hodnotu a uvědomujeme si Jeho konečný, sebe-naplňující a sebe-projevující Cíl.