Všechny moje obavy a úzkosti
Chitta nám psal novinky z Ášramu každý týden. Chodíval jsem pro jeho dopisy na poštu tři kilometry. Dopisy jsem si samozřejmě přečetl už po cestě!Jednou jsem při čtení jeho dopisu narazil na dvě anglická slova před jmény našich sourozenců. To první slovo bylo „povolení“, ale to druhé slovo jsem vůbec neznal. Já chudák jsem uměl anglicky jenom na úrovni chittagongské základní školy. V bengálštině se slovo „povolení“ také používá, takže proto jsem ho znal.
Věděl jsem, že Chitta požádal Božskou Matku Sri Aurobindova Ášramu, aby nás přijala za stálé členy, ale z dopisu jsem nemohl poznat, jestli byla jeho žádost vyřízena kladně nebo ne. Takže celé tři kilometry jsem byl plný obav. Na jednu stranu jsem tam neviděl slovo „ne“, takže jsem mohl doufat, že jsme byli přijati. Ale myslel jsem si, že v angličtině může být i jiné slovo, které znamená odmítnutí.
Jakmile jsem dorazil domů, spěchal jsem za Hridayem a předal mu dopis. Pořád mě pronásledovala zlá předtucha. Ale potom jsem spatřil na bratrově tváři úsměv. Byl velice šťastný. To druhé slovo znamenalo „uděleno“. Matka povolila celé naší rodině vstoupit do Ášramu.
Po našem příjezdu do Pondicherry se z nás stali za dva měsíce stálí členové. Obvykle trvá dva nebo tři roky, než se z vás stane stálý člen.
