Kolegové z konzulátu
Všichni mí kolegové z konzulátu byli ke mně laskaví a musím říci, že pan Ramamoorthy se ke mně choval opravdu velmi pěkně. Byl vynikajícím kuchařem a několikrát mě pozval k sobě domů na večeři. Jeho dal byl prostě skvělý. (Dal je v češtině doslova „čočka“ a zde se tím míní oblíbené indické jídlo, jehož hlavní součástí je čočka. Existuje velké množství receptů, ale Indové rádi improvizují a umění pana Ramamoorthyho zřejmě spočívalo ve vytříbené kombinaci surovin a koření — pozn. překl.) Jednou jsem mu řekl, že si chci půjčit z banky nějaké peníze a on mi ihned nabídl své ručení.Pan Ramamoorthy měl přítele, který se jmenoval Krishan Dhanda. Bydleli spolu v jednom bytě. Hádali se jako nikdo jiný. Byli jako severní a jižní pól. Oba byli zaměstnáni v India House. Zde byli opět spolu a stále se hádali.
Krishan Dhanda mi zařídil vše potřebné pro moji úplně první řeč v Americe. Bylo to 4. října 1965 v Hicksville High School. V ten samý den přijel do New Yorku papež Pavel VI a promluvil ke Spojeným národům. Slyšeli jsme to v rádiu, když jsme odjížděli z mé první přednášky.
Krishan Dhanda před čtyřmi nebo pěti lety ochrnul a já slíbil panu Ramamoorthymu, že ho společně navštívíme. Musím svůj slib splnit. Byl ke mně vždy tak laskav.
Pan B. Ramamoorthy:
/Krishan Dhanda škádlil Gurua jako nikdo jiný. Tropit si z někoho žerty a škádlit jej měl přímo v povaze. Guru třeba za mnou přišel a řekl: „Pane Ramamoorthy, Dhanda řekl to a to.“ A já na to: „Buďte bez obav Ghosi. Postarám se o to.“
Dhanda si z lidí utahoval dokonce i když byl nemocný. Měl ledvinové kameny a byl několikrát hospitalizován. Sestřičky si ho oblíbily právě proto, že stále žertoval. Jednou jsem ho tam vezl, když měl bolesti. Sestry se ho ptaly: „Krishane, vy se k nám vracíte?“ „Ne, jen jsem vás přišel pozdravit“ zněla jeho odpověď. Netřeba říkat, že ho právě ten den přijali!
Guru byl na konzulátě mimořádně plachý a všeho se stranil. Řekli byste, že byl v jiném světě. Normálně nezačal žádnou konverzaci, ale odpověděl, když se ho někdo na něco zeptal. Obvykle zůstával sám se sebou.
Občas jsme si spolu povídali a později jsme se stali blízkými přáteli.
V dubnu nebo v květnu roku 1966 pro mne Guru učinil předpověď, která se týkala mých osobních záležitostí. Řekl, že v jistý den dostanu dopis. V té době ten dopis nebyl ještě ani napsán.
Jeho předpověď se vyplnila. Přesně v ten den, který mi řekl, jsem ten dopis dostal.