Dva bratři

Shivaram a já jsme byli opravdoví přátelé. Jednou jsme se po práci procházeli a povídali si o Šrí Rámakrišnovi, Vivekanandovi a mnoha dalších věcech. Kdo by si pomyslel, že se Shivaram jednou stane mým žákem? Podívejte se na jeho Božskost!

Shivaram měl mladšího bratra, který se jmenoval Ramachandran, a který také pracoval na konzulátě. Měl úplně jinou povahu než jeho bratr — stále jenom vtipkoval.

V roce 1987 jsem se s ním znovu setkal na letišti v Los Angeles. Jakou mi prokazoval úctu! Nemohl jsem uvěřit, že je to ten samý člověk. Veškerou zásluhu na tom má Shivaram — zcela změnil postoj svého bratra.

V roce 1990 přivedl Shivaram svoji matku a bratra na náš tenisový kurt a já je vyzvedl nad hlavu. Tehdy tam byl také můj další kolega z konzulátu — C.R. Seshu.