Mezi přáteli

Když slyším o tom, jak se lidé v kanceláři hádají a bojují mezi sebou, myslím na to, jaké jsem měl štěstí, že jsem pracoval na indickém konzulátu. Neměl jsem ani jediného nepřítele. Všichni byli velmi laskaví a milí. Všichni měli dobré srdce.

Jeden můj přítel, pan Master, byl knihovníkem. Podtrhával důležité zprávy v novinách a četl mi je. Když své místo opouštěl, přál si, abych byl jeho nástupcem. Mezitím jsem ale získal zelenou kartu, a tak jsem už na konzulátě nemusel pracovat.

Potom tam byl také jeden Bengálec, Anil Kumar Mukherjee. Pracoval jako konzulův asistent. Byl ke mně velmi laskavý. Dnes už nikdo neví, kde teď je. Říkával mi: „Nevěřím náboženství, nevěřím v duchovnost, nevěřím v jógu — ne. Ale, Ghosi, když stojíš přede mnou, vše se mění.“

Na konzulátě jsme se nikdy neoslovovali křestními jmény. Vždy jsme si říkali pouze příjmením. Byl to takový zvyk. Byl jsem oslovován jako Ghose, nikdy jako Chinmoy. Panu Ramamoorthymu se říkalo pane Ramamoorthy, vedoucímu našeho oddělení se říkalo pane Mukherjee atd. Znali jsme svá křestní jména, ale nikdo se o ně nestaral.

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Moje konzulární léta.Poprvé vydáno nakladatelstvím Madal Bal v roce 1998.

Toto je 1151st. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Moje konzulární léta, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »