Piknik v Den Indie

Jednou za rok lidé z Darienu, ze státu Connecticut zvali indické občany, aby s nimi strávili jeden den. Chtěli s Indy navázat přátelství. V roce 1965 jsem tam jel. Každý měl svého hostitele a moji hostitelé byli velmi milí. Pro mne to byl ten nejšťastnější den. Večer se všichni sešli na shromáždění a já jsem odpovídal na mnoho otázek o Indii a o indickém náboženství.

Sudha (Slečna Carmen Maria Suro, první prezidentka Sri Chinmoy Centra v San Juanu, v Portoriku) mi dala magnetofon a já jsem ty večerní rozhovory nahrával. Šlo to dobře a ten záznam jsem si čtyřikrát nebo pětkrát přehrával. Jen Bůh ví, co jsem udělal potom; všechno se smazalo. Dovedete si to představit? I nyní máme s magnetofony problémy, ale tenkrát jsem byl viníkem určitě já.

Pověděl jsem Alo svůj smutný příběh. Starala se o všechno a pečovala také o ten magnetofon. Jinak, kdyby tam Alo nebyla, tak bych jej možná rozbil, protože mě to velmi rozladilo.