Zábavná příhoda

Na mé přednášce v synagóze se stala legrační věc. Dovezl mě tam můj Bholanath, jenž byl ke mně mimořádně laskav a obvykle mě všude vozil. Bholanath je Židem a jeho občanské jméno je Clive Weinmann. Jakmile jej uviděl rabín, zeptal se ho: „Ty jsi jeho žákem?“ Bholanath na to: „Ó nikoli, jsem jenom jeho řidič. Jenom jsem ho sem dovezl.“

Vnitřně jsem se jenom smál a smál. Bholanath byl mým nejoddanějším žákem! Jednou mi to sám otevřeně řekl. Byl večer a stáli jsme spolu na stanici 14. ulice. Díval jsem se, jak Bholanath nastupuje. Náhle vystoupil z vlaku a objal mě před tisícovým davem lidí. Řekl mi, že když byl uvnitř vozu, uviděl moji duši. Byl jsem hluboce dojat. Po tomto zážitku mi říkával: „Jsem tvým prvním opravdovým žákem.“ Poprvé jsem se s Bholanathem setkal asi čtyři nebo pět dní po mém příjezdu do Ameriky, v bytu mého sponzora Sama Spaniera. Pak se stal mým tak oddaným, skutečným žákem, ale v tom okamžiku v synagóze obrátil. Řekl: „Jsem jenom řidič.“

Když jsme po přednášce odjížděli, povídám mu: „Takže ty ses stal mým řidičem!“

Bholanath řekl: „Jsem pořád tvým žákem, ale bojím se mého otce. Zná rabína a ten by mu mohl o tobě říci. Otec by mně potom vynadal, že jsem opustil své náboženství.“

Řekl jsem mu: „Nemusíš opustit své náboženství. Tvým náboženstvím je tvé srdce.“

Bholanath byl ke mně laskav na miliony různých způsobů. Všude mě vozil. Trávil jsem s ním hodiny a hodiny rozhovorů po telefonu. Dal jsem mu jméno Bholanath, což znamená „Pán Shiva, který neustále sám sebe unáší svou nejvyšší Božskostí, Mírem, Blažeností a Silou.“