Učím se ve Woodstocku řídit auto

V roce 1965 mi Ann Harrisonová předváděla základy řízení auta. Jel jsem dvě stě metrů a potom jsem zabrzdil. Ann převzala řízení a vrátila vůz k výchozímu bodu, protože jsem ještě neuměl couvat.

V autě visela na provázku velice roztomilá panenka. Když se panenka pohnula trošku doprava, myslela si Ann, že to znamená, že by měla jet, i když svítí červená. Ó Bože, kolikrát nás Bůh zachránil před vážnou nehodou! Její vnitřní hlas, ta malá panenka jí řekla, aby jela, a já jsem křičel: „Stůj! Stůj!“

Potom jsme měli zelenou a její panenka jí řekla, aby zůstala stát. Řidiči v autech za námi nás proklínali, ale její vnitřní hlas jí nedovolil jet dál.