Část II. Výběr Gurua

1. Výběr Gurua

Velký učitel
inspiruje hledajícího.

Velký učitel
aspiruje prostřednictvím hledajícího.

Velký učitel ví,
že on je duší cesty hledajícího
a také jejím cílem.

Existují tři typy duchovních učitelů. Jeden řekne: „Udělám pro tebe všechno, mé dítě. Ty nemusíš dělat nic. Můžeš spát, můžeš pít, můžeš si užívat vitálního života, můžeš dělat cokoliv. Prostě zůstaň ve svém vlastním světě a já ti dám realizaci a osvobození. Nemusíš dělat nic.“ Od takového duchovního Mistra se raději držte na tisíce mil daleko.

Druhý učitel řekne: „Řekl jsem ti, co je Pravda. Snažil jsem se tě inspirovat. Svou roli jsem sehrál. Teď musíš tvrdě pracovat, abys dosáhl svého cíle. Teď musíš objevit svou vlastní vnitřní Božskost.“ Takový učitel nevyřeší žádný z žákových problémů. Takový duchovní učitel je slabý, přestože je upřímný.

Potom je třetí druh učitele. Na základě své naprosté jednoty s tím nejzazším Nejvyšším říká žákovi: „Mé dítě, kráčejme společně. Ty budeš aspirovat a já snesu od Nejvyššího nekonečnou Milost a Soucit. Mám své vlastní spasení, ale budu kráčet s tebou a povedu tě. Pracujme společně.“ On je tím pravým duchovním učitelem.

Jak může aspirant vědět, je-li Mistr, který o sobě prohlašuje, že realizoval Boha, skutečně realizovaný? Realizovaného duchovního Mistra nepoznáte podle křídel a svatozáře. Je normální — až na to, že ve svém vnitřním životě vlastní hojný Mír, Světlo a Blaženost. Přicházíte-li tedy za duchovním Mistrem a očekáváte něco jiného než nezměrný Mír, Světlo, Blaženost a Sílu, potom budete zklamáni. Naproti tomu však musíte vědět, zda jej dokážete posoudit. Jestliže nevím nic o medicíně, potom jak budu posuzovat velkého lékaře? Jen jiný lékař bude vědět, jak ho správně posoudit.

Co se týká duchovního života, opravdový hledající, který má upřímnou aspiraci a zasvěcení, již získal trochu vnitřního Světla. Bůh ho za jeho aspiraci obdaroval trochou Světla a s tímto Světlem musí v pravém duchovním Mistrovi něco vidět a cítit. Je-li někdo v duchovním životě skutečně pokročilý a dělá rychlý pokrok na své vnitřní cestě, potom jeho aspirace nejlépe pozná, zda je duchovní Mistr pravý, či není. Nejlepším soudcem je naše upřímná aspirace.

Nerealizovaný Mistr vás může klamat den nebo měsíc nebo několik let, ale nemůže vás oklamat navždy. Je-li vaše upřímná aspirace stoprocentně čistá a nechcete-li nic než Boha, pak vás Bůh u tohoto neupřímného, nerealizovaného Mistra nenechá. To je nemožné!

Lidé velice často přicházejí a snaží se posuzovat, zda je duchovní Mistr dokonalý, či ne. Zde mohou snadno udělat chybu. Je-li Mistr opravdový — to znamená, že realizoval Boha — pak to, co jim na Mistrovi může připadat jako slabost, je nebude brzdit v jejich seberealizaci.

Takzvané lidské slabosti jsou však jedna věc. Pokud se ale Mistr oddává nižšímu vitálnímu životu, sexuálnímu životu, potom je ten Mistr velmi špatný a vy ho musíte opustit. Necítíte-li v Mistrovi čistotu, nevidíte-li u něj dokonalost v nižším vitálním životě, emocionálním životě, potom se mu musíte zdaleka vyhnout. Jak od něj jinak získáte dokonalost svého vlastního vitálního života?

Někteří Mistři mají svou vlastní realizaci, pravou realizaci, a přesto je někteří žáci opustí. Domníváte se ale, že Mistr není realizovaný jen kvůli tomu, že ho někteří lidé opustili? Ne, jsou to nedokonalosti a omezení aspirantů, co je od jejich Mistra odvádí. Člověk dojde do určitého bodu a potom vyjde na povrch jeho vitálno nebo ego a on už nechce jít dál.

Někteří lidé přijmou duchovní život na dva roky, na šest let, nebo dokonce na deset let a potom se unaví. Jestliže se někdo unaví kráčením po duchovní cestě a cestu opustí, nemusí to být nezbytně Plán Nejvyššího. A tak se nesnažte Mistra posuzovat podle toho, že jej mnoho lidí opouští. Mnoho jich odejde, avšak mnoho dalších zase přijde.

Dokonce i když je duchovní Mistr pravý, nemusí být určen pro vás. Jak poznáte, že jste našli svého Mistra? Je to tak: kolem vás může být spousta lidí, ale když spatříte určitého člověka, okamžitě získáte radost. Znamená to, že s ním má vaše duše určité spojení. Přímo před vámi může být deset lidí a k devíti z nich nemusíte cítit nic. Ale tvář nebo pouhá přítomnost jednoho člověka vám dává radost. Tehdy si musíte uvědomit, že tento člověk má s vámi vnitřní spojení.

Máte-li vnitřní spojení s opravdovým Mistrem, toto spojení velice pravděpodobně existuje již po mnoho inkarnací. A tak v okamžiku, kdy tohoto Mistra uvidíte, budete mít nesmírnou, ohromnou radost. Celá vaše bytost bude zaplavena vnitřní radostí a světlem. Pocítíte, že váš život našel v Mistrovi konečně svůj zdroj. Pocítíte, že vy jste list a Mistr je strom. Duchovní Mistr, který vám dává okamžitou radost, spontánní radost, nesmírnou radost, je vaším Mistrem. Někdy, máte-li dostatečné štěstí, najdete svého vlastního Mistra hned, když poprvé uvidíte nějakého duchovního Mistra. Je ale také možné, že budete muset navštívit několik duchovních Mistrů.

Jestliže najdete Mistra, jehož pouhá přítomnost vám dá okamžitě inspiraci, radost, mír a blaženost, potom si musíte položit poslední a naprosto nejdůležitější otázku: „Pokud mi tento Mistr nedá realizaci, osvobození a nic z toho, co chci, dokážu mu i přesto dát svou lásku, svou oddanost, své odevzdání, svůj život?“ Bude-li odpověď: „Ano, nechci od něj nic než to, aby mi dovolil sloužit mu a dát mu to, co mám a čím jsem,“ pak budete najisto vědět, že je vaším Mistrem. On je dozajista vaším Mistrem.

Říká se: „Je-li student připraven, učitel se objeví.“ Častokrát — tisíckrát — se nicméně stává, že Mistr přijde a žák je také připraven, ale je zahalen závojem nevědomosti. Nevidí světlo, ačkoliv je přímo před ním. I když váš učitel stojí přímo před vámi a dvacetkrát vám požehná, ani tehdy ho nemusíte poznat. Učitel vás pozná, ale nemůže vám říci: „Ty jsi mým studentem,“ protože by byl špatně pochopen. Pomysleli byste si například: „Mám milióny dolarů. Proto mi říká, že jsem jeho žákem. Žádá mě, abych byl jeho žákem, aby si mohl přivlastnit moje peníze nebo to nebo ono.“

Cítíme, že na tomto světě je pravda jen to, na co sami přijdeme. Když něco objeví někdo jiný a řekne nám o tom, nevěříme mu, zpochybňujeme to. Přijde-li z vašeho nitra poznání, že jsem vaším Mistrem, pak pocítíte, že to je vaše vlastní zjištění. Když vám to však řeknu já, potom ucítíte, že máte právo o mně pochybovat. Viděl jsem několik upřímných hledajících, kteří byli předurčeni být mými žáky a dříve nebo později se jimi stali, něco jim ale tehdy bránilo v tom, aby mě přijali. Kdybych jim to řekl, jejich poznání by to neurychlilo. Naopak, jen by je to pozdrželo. A tak jsem mlčel, aby — až dozraje čas — mohli získat uspokojení ze svého vlastního objevu.

V duchovním životě jsou učitelé, kteří vás mohou učit několik let, a jiní, kteří vás mohou učit od školky až po nejvyšší univerzitní lekce. Mají schopnost vynést vás do největší výšky. Jestliže vás učitel, jakkoliv je upřímný, nedokáže vzít k tomu nejvyššímu, přirozeně ho opustíte, až dojdete tak daleko, kam vás může dovést. Jsou však takzvaní Mistři, kteří vůbec nemají schopnost učit, ale budou se vás snažit udržet co nejdéle, jen aby vás využívali. Jste to však vy, kdo musí vědět, zda vám učitel dokáže pomoci. Vaše vnitřní bytost vám řekne, jestli děláte uspokojivý pokrok, nebo ne. Jakmile pocítíte, že i přes svou upřímnost neděláte vůbec žádný pokrok, neztrácejte čas. Máte plné právo učitele opustit, kdykoliv se vám zachce.

Někdy se však stává, že učitel má pravé, skutečné poznání, ale student se pravdu nechce učit způsobem, jakým ji učitel chce učit — nebo spíše způsobem, jakým Božské chce, aby ji učitel učil. Velice často je to bohužel tak, že když duchovní učitel říká nebo odhaluje pravdu, pochybovačná mysl aspiranta ji nechápe. Aspirant položí otázku, ale jeho mentální pochybnost mu nedovolí přijmout odpověď. Potom nehledě na to, jak pravdivá, jak významná nebo posvátná může odpověď být, je pro hledajícího zbytečná.

Někteří hledající mění svého učitele téměř každý den. Dnes tento učitel, zítra tamten učitel, pozítří někdo jiný. Jsou nesmírně neklidní a nikdy nedosáhnou osvícení.

Učitel je jako loď. Jste-li na jedné lodi, jste v bezpečí. Avšak máte-li jednu nohu v jedné lodi a druhou nohu v druhé lodi, potom prostě spadnete do moře nevědomosti. Jste-li bezpečně usazeni v mé lodi anebo v lodi někoho jiného, potom vás lodivod bude moci dovézt ke druhému břehu. Jakmile dosáhnete svého cíle, uvidíte, že každá loď přijela jinou cestou. Cíl je jeden, ale cest je mnoho. Nemůžete cesty neustále střídat a doufat, že budete postupovat stále stejnou rychlostí. Hledající musí být moudrý, opatrný a rozlišující.

Řím je jedno místo, ale existuje mnoho cest, jak se tam dostat, a každý cestovatel půjde jinudy. Každý Mistr má pravdu svým vlastním způsobem. Jakmile si ale jednou Mistra vyberete, musíte na jeho cestě zůstat s naprostým zasvěcením a odevzdáním, protože v jedné chvíli můžete jít jen po jedné cestě.

Jeden Mistr učí to, další Mistr učí něco jiného a třetí Mistr učí něco naprosto odlišného. Můžete mít pocit, že je to jako různé předměty ve škole: dějepis, zeměpis, filozofie, a tak dále. Ale přeji si říci, že v duchovním životě existuje jen jeden předmět: realizace Boha. Pro tento předmět, nejhlubší předmět, byste měli následovat jednu určitou cestu. Je-li to cesta oddanosti, skvělé. Je-li to cesta poznání, skvělé. Je-li to cesta nezištné služby, skvělé. Pak je můžete všechny zkombinovat do jediné. Až realizujete Boha, všechny cesty se stanou jedinou cestou; tři hlavní cesty oddanosti, poznání a nezištné služby se nevyhnutelně spojí v jedinou.

Nemůžeme říci, že naše cesta je pro každého zdaleka tou nejlepší. Nebuďme takoví hlupáci. Můžeme jen říci, že naše cesta je cestou lásky, oddanosti a odevzdání. Pokud ji druzí chtějí přijmout, je to dobré a v pořádku. Naše cesta je nejlepší pro nás a zůstáváme na ní, protože je to cesta, kterou Nejvyšší chce, abychom následovali. Také druzí si musí najít takovou cestu, která pro ně bude tou nejlepší.

Duchovní cesta, cesta vnitřního života, je celoživotním procesem. Jste-li připraveni podstoupit takovou dlouhou disciplínu, teprve tehdy získáte svého pravého Mistra. Když studujete, musíte to brát vážně, abyste u zkoušek prošli. Podobně i svůj duchovní život musíte brát nanejvýš vážně a upřímně. A tak nejprve, prosím, jděte hluboko do svého nitra a snažte se cítit, zda chcete duchovního Mistra, aby vás vedl po zbytek vašeho života, a zda ho dokážete poslouchat úplně, z celého srdce a nepodmíněně. Pokud cítíte, že dokážete Mistra věrně a oddaně následovat a dát svůj život jeho cestě, potom k vám Mistr musí přijít. Cítíte-li, že bez duchovního života neexistujete a nemůžete existovat, tehdy buďte ujištěni, že jste pro duchovní život připraveni. Jestliže cítíte, že nemůžete zůstat na zemi bez vnitřního míru, bez vnitřní radosti, bez živoucího vedení Bohem prostřednictvím duchovního Mistra — pokud jste dospěli do tohoto bodu — pak musíte duchovního Mistra získat velice brzy.

Není na zemi hledající, který by zůstal bez učitele, když zoufale nějakého potřebuje. Jestliže je jeho aspirace intenzivní, jestliže jeho vnitřní pláč neustále stoupá, jak by mohl Bůh zůstat spát? Je to Bůh, kdo v tomto hledajícím zažehl plamen aspirace, a je to Bůh, kdo mu přivede duchovního Mistra nebo kdo ho položí k nohám duchovního Mistra.