Akbar se modlí za syna

Akbar byl velice smutný, že ještě nebyl obdařen synem a dědicem. Začal si dělat starosti nad budoucností mogulské říše. Věděl, že někde ve skalách poblíž vesnice Sikri, asi dvacet mil od Agry, žije súfický světec jménem Šejch Salim Čišti. Akbar se rozhodl, že půjde za tímto svatým mužem a požádá ho o laskavost.

Toho dne se Akbar oblékl velice prostě a celou cestu do Sikri šel bosky. Dorazil ke světci a řekl: „Ach, svatý muži, prokaž mi laskavost. Celé této rozlehlé říši jsem dal mír, ale chybí mi jedna věc — jsem bezdětný. Alláh mě ještě nepožehnal synem. Vykonal jsem mnoho poutí k posvátným svatyním, velmi upřímně jsem se modlil, ale běda, mé modlitby vyšly naprázdno. Ty jsi asketa, svatý muž. Jsem si jist, že když se budeš modlit k Alláhovi místo mě, On tě určitě vyslechne.“

Světec odpověděl: „Ach císaři, buď trpělivý. Alláh určitě vyplní touhu tvého srdce. Brzo se ti narodí ne jeden, ale tři synové.“

Akbar se s velkou radostí vrátil do paláce a brzy zjistil, že jeho indická manželka, dcera rádži z Amberu, čeká dítě. Akbar poslal svoji manželku ke světci, dokud se dítě nenarodí. V srpnu roku 1569 se narodil chlapec a Akbar mu dal jméno po světci — Salim. Následujícího roku se narodil Murad a později Danijal.

Z vděčnosti ke světci, který učinil tak šťastnou předpověď, se Akbar rozhodl opustit Agru a přestěhovat svůj královský dvůr do Fatehpur Sikri, což znamená „Město Vítězství“. V roce 1571 se ujal výstavby nového hlavního města, které slučovalo muslimský a hinduistický architektonický sloh. Akbar osobně dohlížel na zástupy stavitelů, kameníků a jiných dělníků. Občas dokonce sám lámal červený pískovec. Pustou zemi zaplnily paláce, pavilóny, zahrady a ozdobné bazény.

Nad velký vchod do mešity nechal Akbar vytesat Kristův výrok:

„Tak pravil Ježíš těm, na nichž záleží mír: Svět je most. Přejdi přes něj, ale nestavěj na něm dům.“

Akbar žil ve Fatehpur Sikri do roku 1585, kdy ho nedostatek vody donutil přestěhovat se na strategicky výhodnější místo Lahore.