Hloupí lidé a moudří lidé
Akbar se jednou zeptal svého ministra: „Birbale, řekni, kdo je na zemi hloupý a kdo je chytrý?“Birbal odpověděl: „Vaše výsosti, moudří lidé jsou ti, kteří vykonávají svoje povinnosti a nenechávají nic nedokončené. Jakmile se něčeho ujmou, tak to také dokončí. Hlupáci jsou ti, kteří nikdy nesplní své povinnosti.“
„Proč jsou ti lidé hloupí?“ zeptal se Akbar.
Birbal odpověděl: „Jsou hloupí, protože se musí znovu a znovu vracet na zemi. Když svoji práci nedokončí v této inkarnaci, musí ji udělat v příští inkarnaci. Jsou hloupí, protože musí jít znovu na zemi, aby dokončili práci, kterou neudělali v jedné inkarnaci.“
Komentář
V duchovním životě jsou moudří ti, kteří chtějí v této inkarnaci splnit svůj hlavní a nejdůležitější úkol. Jejich jedinou prací, jejich hlavním úkolem, je realizovat Boha. Počátek jejich práce tvoří aspirace; konec jejich práce tvoří realizace.
Moudří lidé vědí, že je mnoho věcí, které se mají dělat. Vědí, že když nezačnou pracovat, nikdy nebudou schopni dosáhnout toho, čeho chtějí dosáhnout. Proto začínají ihned, protože jinak ztratí chuť nebo sílu pracovat.
Moudří lidé dělají bezchybně tři věci. Za prvé, pláčí po Bohu. Dále se ztotožňují s Bohem. A nakonec pracují pro Boha. Ale hlupáci nepláčí po Bohu. Nezajímají se o ztotožnění s Bohem a nechtějí Boha naplnit. To je rozdíl mezi hloupým a moudrým člověkem. Hlupáci mají sílu udělat svoji práci, ale nepoužívají ji. Dokud nevyužijí svých schopností, dokud nenaplní svoji povinnost, jíž je realizace Boha, nikdy nebudou spokojeni. Hlupáci tedy musí začít pracovat jako moudří lidé.
