Pět nebo šest dní jsem byl skutečně inspirován meditovat, ale pak jsem se jedno ráno vzbudil a necítil jsem, že bych chtěl meditovat. Co mohu dělat, abych se znovu zapálil a nemusel se k tomu nutit?

Sri Chinmoy: Říkáte, že vám aspirace vydrží pět nebo šest dní a potom zmizí, a dokonce i když zkoušíte meditovat, tak nepřijde. Ale pokračujte! Někdy na jídlo nemáte chuť, ale přesto každý den jíte, protože víte, že tělo potravu potřebuje. A tak jíte každý den. Je to přirozený zvyk, požadavek těla. Stejně tak byste se neměli trápit, i když každý den nedokážete meditovat dobře nebo mít svou nejlepší meditaci.

Abyste si udrželi stejnou úroveň meditace, musíte být duchovně velmi pokročilí. Nechci vaše úsilí odradit, vůbec ne. Přeji si říci, že na začátku byste měli být rádi, dokonce i když máte velmi dobrou, velmi vysokou, vznešenou meditaci jen občas. Nemáte-li dobrou meditaci, nedovolte, abyste se stali obětí zklamání. Budete-li zklamaní, ještě víc ztratíte svou schopnost. Následující den pak bude pro vás také nemožné hluboce meditovat.

Nemáte-li dnes dobrou meditaci, tak na to zkuste zapomenout. Jestliže budete mít zítra meditaci trochu lepší, tak na to zkuste nezapomenout. Minulost je prach. Minulost vám nedala realizaci, a proto se stále modlíte a meditujete. Tak proč byste měli myslet na minulost? Musíte zapomenout na všechno, co vás neinspiruje nebo nepovzbuzuje jít kupředu. A tak jestliže vás dnešní meditace neinspirovala nebo vám nedala uspokojivý výsledek, zkuste na ni úplně zapomenout.

Máte aspiraci a pak ji ztratíte. Potom po ní pláčete, ale stejnou aspiraci již nazpátek nedostanete. Tady si ale musíte uvědomit, že nejste expert na meditaci. Vaše meditace je nyní vydána na milost vaší inspiraci nebo aspiraci. Když jste inspirováni, máte aspiraci a jste připraveni meditovat. Ale tato aspirace, toto vnitřní naléhání vydrží jenom den nebo pár týdnů a pak se vytratí. Ale když se stanete expertem, meditaci dokážete poručit.

Jak se můžeme stát něčem odborníkem? Jestliže chceme být zpěvákem nebo básníkem nebo tanečníkem, musíme denně cvičit. S meditací je to stejné. Když budeme denně cvičit meditaci, přijde doba, kdy se stane přirozenou.

Meditujete-li pravidelně jedenkrát nebo dvakrát denně, vytvoříte si určitý vnitřní zvyk. Každodenní jezení je vnější zvyk. Jestliže nejíme, nemůžeme na zemi existovat. Podobně pokud nekrmíme každý den duši, svou vnitřní bytost, pak duše nebo hledající v nás hladoví. A co se pak stane? Nemůžeme odhalit, nemůžeme projevit svou vlastní božskost.

Meditujete-li pravidelně pět, šest měsíců nebo jeden, dva roky, pak se vaše meditace stane spontánní a přirozená. Po nějaké době budete mít v určitou hodinu potřebu meditovat. Ucítíte, že meditace je nezbytností vaší duše, a vnitřní potřeba meditace vás nikdy neopustí. Stále vás bude inspirovat a dodávat vám energii. Pokaždé časně ráno, když bude čas na meditaci, vaše vnitřní bytost přijde a zaklepe na dveře vašeho srdce.