Když zmeškám meditaci, je dobré při další meditaci kvůli tomu meditovat déle?

Sri Chinmoy: Řekněme, že meditujete pravidelně čtyřikrát denně. Potom jste dvakrát z této doby v časové tísni a kvůli pozemským povinnostem se k tomu nedostanete, a tak meditujete jen dvakrát denně. Zda byste měli meditovat dvakrát déle v dalších meditacích, záleží na vaší vnitřní kapacitě.

Například jíte třikrát denně. Časně ráno jste neměli snídani. V poledne jste zmeškali oběd. A když je čas na večeři, jestliže chcete sníst všechno, co jste nesnědli ráno a v poledne, jen vás bude bolet břicho. Pokud držíte hladovku, dva nebo čtyři dny nejíte a potom se snažíte sníst všechno, co jste nesnědli během hladovky, tak se budete potýkat s problémy.

S meditací je to stejné. Máte vnitřní schopnost meditovat určitou dobu časně zrána, v poledne, večer nebo v noci. Jestliže v určitý den nebudete moci dodržet tento pravidelný postup, je lepší prostě meditovat co nejoduševněleji ve svou pravidelnou hodinu. Budete-li se snažit prodloužit délku meditace, pokud se budete snažit meditovat dvě anebo tři hodiny namísto půlhodiny, vaše fyzická mysl nedokáže tento tlak unést. Místo toho, aby se vaše schopnost zvětšila, vaše schopnost bude zničena. Vytvoří to ve vašem aspirujícím životě ohromné napětí. Vše se musí dělat soustavně a postupně. Nakonec budete schopni meditovat v kuse osm nebo deset hodin, ale nyní to není nezbytné. Až přijde čas, budete to schopni provádět.

Existuje mnoho příběhů o tom, jak hledající získávají lepší výsledky, když meditují oduševněle a nezajímají se o to, jak dlouho meditují. Chtěl bych vám vyprávět jeden příběh:

Narada byl vynikajícím zpěvákem a velkým oddaným boha Višnu. Jednoho dne začal být pyšný, protože byl nejdražším oddaným boha Višnu. Pán Višnu chtěl jeho pýchu pokořit, a tak jednoho dne Naradovi řekl: „Chci, abys šel do světa a navštívil mého nejdražšího žáka na zemi.“

Narada to nahlas svému Mistrovi říct nemohl, ale uvnitř cítil: „Tvůj nejdražší žák na zemi? Kdo je to? Kdo může být dražší než já?“

Višnu řekl: „V jedné vesnici žije jeden muž. Je to farmář, a je mi nesmírně oddaný. Chci, abys ho navštívil.“

Narada šel do farmářova domu a několik dnů tam zůstal. Farmář měl velkou rodinu s dětmi a s vnoučaty. Nesl na svých bedrech mnoho zodpovědností, avšak brzy z rána, než odešel obdělávat pole, třikrát nejoduševněleji vyslovil jméno Pána Višnu. Narada jej následoval na pole a viděl, že v poledne opět třikrát nejoduševněleji vyslovil jméno Pána Višnu. Když se vrátil domů, znovu třikrát opakoval jméno Višnu a pak se začal věnovat svým domácím povinnostem. Dva nebo tři dny Narada pozoroval farmářovu duchovnost a denní meditaci.

Narada se vrátil k Višnuovi a řekl: „Jak můžeš říct, že je ten farmář tvým nejdražším žákem? Tvé jméno opakuje pouze třikrát ráno, třikrát v poledne a třikrát večer. Já tvé jméno opakuji během dne tisíckrát a tisíckrát a dělám to už tolik let! Kolik let se k tobě modlím, medituji na tebe a opakuji tvé jméno, abych inspiroval lidi!“

Višnu řekl: „Výborně, Narado. Teď mám žízeň. Prosím dones mi z nejbližšího rybníka sklenici vody.“

Narada odešel, aby pro Višnu donesl vodu a v rybníce uviděl plavat krásnou dívku. Zamiloval se a na vodu pro svého Mistra zapomněl. S dívkou se oženil a začal nový život. Měli několik dětí, a tak uběhlo mnoho let. Pak v místě, kde Narada žil, vypukl hladomor, a všechny jeho děti i manželka zemřely. Volal, aby si ulevil od svého trápení: „Ó Pane Višnu, zachraň mě, zachraň mě, zahraň mě!“

Višnu k němu přišel a řekl: „Co je s mou sklenicí vody?“ A vrátil ho zpět do skutečnosti.

Višnu řekl: „Je to tak jednoduchá věc, donést mi sklenici vody. Avšak ve světě nevědomosti a iluze jsi ztratil všechnu svou oddanost, aspiraci, duchovnost, všechno.

A podívej se na tohoto farmáře. Má tak velkou rodinu, každý den nese tak velkou zodpovědnost, a dokonce i tehdy má čas na mě myslet, meditovat na mě. Dal jsem mu práci s obděláváním polí. Dal jsem mu zodpovědnost starat se o rodinu. Plní všechny své rodinné povinnosti, a přesto má čas na mě myslet a meditovat. Ale když jsem dal tobě něco na práci, okamžitě jsi na mě zapomněl.“

Z tohoto příběhu si uvědomíme, že nezáleží na tom, kolik hodin meditujete, ale důležité je, jak oduševněle meditujete. Abychom se vrátili k vaší otázce, chtěl bych říci, že pokud člověk aspiruje opravdu hluboce, stojí-li Bůh v jeho životě na prvním místě, pak může svůj vnější život snadno přizpůsobit tak, aby si na meditaci udělal čas. Může změnit vnější okolnosti. Vnitřní aspirace má nekonečně větší sílu než vnější překážky. Použije-li někdo svou vnitřní sílu, pak se se okolnosti musí odevzdat vnitřní aspiraci. Chcete-li skutečně meditovat čtyřikrát denně, tak vám chci říct, že vaše vnitřní aspirace vám dá sílu meditovat čtyřikrát denně. Vnější překážky mohou být snadno překonány, protože vnitřní život je živoucím vyjádřením naší nekonečné Síly. Vnější překážky se musí nekonečné Síle odevzdat.