Guru, jak moc je důležité meditovat s otevřenýma očima? Někdy cítím tvou přítomnost více, když mám zavřené oči.
Sri Chinmoy: V devadesáti případech ze sta se stává, že žáci, kteří mají během meditace zavřené oči, usínají. Pět minut meditují a poté patnáct minut přebývají ve světě spánku. Není v tom žádná dynamická energie, ale jen letargie, sebeuspokojení a jakýsi poklidný sladký pocit. Pak se po určité době zázračnou Boží Milostí vrátí a dvě, tři minuty zase meditují.Když máte během meditace zavřené oči a vejdete do světa spánku, můžete se těšit z nejrůznějších představ. Vaše plodná představivost ve vás vzbudí pocit, že vcházíte do světa andělů. Je mnoho způsobů, jak můžete sami sebe přesvědčit, že máte překrásnou meditaci. Žil jsem kdysi v ášramu, kde starší členové, kteří tam byli třicet nebo čtyřicet let, vstoupili do své „nejvyšší meditace“, nechali se přepadnout noční můrou a křičeli ze spaní. Nebyli si toho ale vědomi. A pak, když s nimi někdo zatřásl, řekli: „Co to děláš? Proč mě rušíš? Byl jsem ve své nejvyšší meditaci!“ Měl jsem bratrance, který kdysi meditoval v noci osm nebo dvanáct hodin se zavřenýma očima, a když ráno vstal, začal se hádat a bojovat s ostatními. Toto není meditace; to je velmi snadný způsob sebeklamu.
Pokud necháte oči otevřené, můžete se v té chvíli stát soudcem své vlastní meditace. Půjdete-li ve své meditaci velmi vysoko a budete mít opravdu dobrou vizi, tak s otevřenýma očima nebudete mít pocit, že jsou to všechno halucinace. Jestliže máte opravdu dobrou vizi s otevřenýma očima, neztratíte ji. A pokud je to falešná vize, okamžitě to poznáte.
Pokud máte dobrou meditaci se zavřenýma očima a ucítíte, že po vás leze například šváb, okamžitě polekaně nebo vyděšeně vyskočíte. Když jste se zavřenýma očima ve vyšším světě a toto stvoření Matky Země vás vyruší, tehdy neexistuje žádné spojení mezi tímto konkrétním tvorem a vaší vlastní existencí. Automaticky se budete bát nebo se rozzlobíte. Budete cítit: „Jsem ve svém nejvyšším vědomí a toto nebožské stvoření mě obtěžuje.“ Protože jste polekaní a vyděšení, vaše meditace zmizí. Pokud ale máte pootevřené oči, víte, že patříte do tohoto světa. Zachováváte si svou vyrovnanost a vnitřní sílu zde na Zemi. Udržujete si své mistrovství nad fyzickou úrovní.
Když necháte oči otevřené, budete na bojišti života jednat jako hrdinové. Nejlepší je meditovat s očima částečně otevřenýma a částečně zavřenýma. Tento druh meditace s napůl otevřenýma očima se nazývá meditace lva. Pokud máte upřený pohled s plně otevřenýma očima, budete mít v sobě napětí. Napůl otevřené oči jsou vždy nejlepší. Tímto způsobem může vašima očima proudit aspirace.
Jste kořenem stromu a zároveň jste jeho nejvyšší větví. Vaše část, která má oči napůl otevřené, cítí, že je kořenem, který symbolizuje Matku Zemi. Druhá část s napůl zavřenýma očima je nejvyšší větví, světem vize, nebo můžeme říct Nebem. Strom bez kořenů není stromem a musí mít také větve. Když budete mít oči částečně otevřené a částečně zavřené, můžete se cítit jako strom ve své celistvosti, od kořene až po nejvyšší větev. Vaše vědomí je na nejvyšší úrovni a zároveň je i tady na Zemi se snahou tento svět přeměnit.
Když jsou vaše oči napůl otevřené, soustředíte svou vědomou pozornost nejen na fyzickou úroveň, ale také na úroveň podvědomí. Protože jsou vaše oči částečně otevřené, neusnete a neskončíte v jednom z nižších světů. Hrozíte světu podvědomí: "Podívej, jsem bdělý. Nemůžeš mě vzít do své říše." Dobýváte a snažíte si podrobit podvědomý svět spánku.
Současně vás zve i další svět, svět bdělosti, se svým hlukem a rozptylováním, ve kterém si udržujete svou ostražitost. Pokud vás vnější svět ruší, budete na začátku možná chtít nechat oči zavřené. Až se však ve svém duchovním životě stanete pokročilejší a vnitřně silnější, můžete toto rozptylování překonat.
Považujme meditaci za něco velmi mocného a stálého. Na bojišti života potřebujeme zdolat strach, pochybnosti, úzkost, obavy a všechny naše další nedokonalosti. Když chceme na fyzické úrovni něčeho dosáhnout, nikdy nezavíráme oči. Pokud chceme zde na zemi vyhrát závod, nemůžeme běžet se zavřenýma očima. Můžeme zakopnout a spadnout. V duchovním životě je to stejné. Když chceme běžet co nejrychleji, když chceme rozvíjet vnitřní sílu, musíme být neustále ostražití, dynamičtí a bdělí. Musíme běžet s otevřenýma očima.
Fyzická mysl někdy potřebuje být přesvědčena o tom, co děláme. Předpokládejme, že Mistr snáší dolů Mír, Světlo a Blaženost. Je-li žák velmi přijímavý a dokáže-li ztotožnit svou existenci s Mistrovým vnitřním konáním, pak nemusí nechávat oči otevřené. Ale i pro tohoto žáka bude užitečné, nechá-li své oči otevřené a bude vidět, co Mistr dělá, protože Mistrovy fyzické oči mohou přesvědčit mysl hledajícího. Světlo ve skutečnosti přichází z duchovního oka Mistra, z třetího oka, ale své bohatství nabízí hledajícímu prostřednictvím fyzických očí. V pohybech Mistrových očí je světlo. Chce-li někdo oddaně získat Mistrovo světlo, může to udělat efektivněji, pokud skutečně vidí Mistrovy oči. V opačném případě, bude-li mít hledající oči zavřené, může si pomyslet: „Možná na nás Mistr ani nemedituje. Může tu fyzicky být, ale jeho vědomí putuje někde jinde.“ Jsou-li však oči hledajícího otevřené a on vidí svého Mistra v hluboké meditaci přímo před sebou, pak je přesvědčen o tom, co pro něj Mistr dělá. Jestliže žák meditoval několik minut s otevřenýma očima a pokud se zcela ztotožnil s Mistrem, pak i když oči zavře, musí Mistra vidět a cítit přímo před sebou.
Pokud cítíte, že vaše meditace je hlubší, když máte oči zavřené a můžete-li při tom zůstat plně bdělí a zřetelně cítit mou vnitřní přítomnost, aniž byste vstoupili do světa představivosti, nebudu mít žádné námitky, pokud budete mít oči zavřené. Každé pravidlo připouští výjimku. Existuje mnoho duchovních Mistrů, kteří meditovali se zavřenýma očima, ačkoli velmi dynamičtí duchovní Mistři nechávali své oči otevřené. Ale po většinu času — a to vím z osobní zkušenosti a ze své jednoty s mými žáky — pokud budete mít oči napůl otevřené, bude to mnohem lepší.
