Vesmír 8
Oxforde, klaním se ti, protože dodržuješ tradice.Oxforde, klaním se ti, protože jsi slávou Anglie.
Oxforde, klaním se ti, protože jsi pýchou Anglie.
Aum.
Aum je Bůh.
Aum je Vnitřní kormidelník.
Aum je vesmír.
Aum.
  Púrnat púrnam udačjaté
  Púrnásja púrnam adaja
  Púrnam évavasisjaté
  Nekonečnost je tamto. Nekonečnost je toto.
  Z Nekonečnosti Nekonečnost vznikla.
  Z Nekonečnosti je-li Nekonečnost odebrána,
  Nekonečnost zůstává."
  — Marcus Aurelius
Vesmír je Stvořením Boha a realizací člověka.
Vesmír je Soucitem Boha a osvobozením člověka.
Vesmír je Soustředěním Boha a přeměnou člověka.
Vesmír je Meditací Boha a odhalením člověka.
Vesmír je Kontemplací Boha a projevením člověka.
Básník uvnitř mne mi říká, že vesmír je krásný. Zpěvák uvnitř mne mi říká, že vesmír je okouzlující. Filozof uvnitř mne mi říká, že vesmír je významný. Jogín uvnitř mne mi říká, že vesmír je oduševnělý. Milovník Boha uvnitř mne mi říká, že vesmír je plodný.
Můj básník Pravdu vidí.
Můj zpěvák Pravdu cítí.
Můj filozof Pravdy dosahuje.
Můj jogín Pravdu uskutečňuje.
Můj milovník Boha se Pravdou stává.
Lidský slovník obsahuje milióny slov. Boží Slovník má však jen dvě slova: aspiraci a vnímavost. Ze své bezmezné Štědrosti nabízí Bůh lidstvu tato dvě nanejvýš důležitá slova, spíše bych měl říci toto významné bohatství — aspiraci a vnímavost.
Aspirace dneška je spasením zítřka.
Vnímavost dneška je Nekonečností zítřka.
Poselství Nekonečného musíme slyšet v konečném. Poselství věčného Za musíme slyšet v prchavé vteřině. Poselství Nesmrtelnosti musíme slyšet v říši smrti. V nás a pro nás zpívá nesmrtelný básník Blake:
  a Nebe v divoké květině,
  drž Nekonečnost na dlani své ruky
  a Věčnost ve vteřině."
  — William Blake
Vnější vesmír, vnitřní vesmír a nejvnitřnější vesmír. Můj přítel fyzika, můj přítel chemie, můj přítel biologie, můj přítel zeměpis a můj přítel astronomie mě všichni informují o vnějším vesmíru. Jsem jim nanejvýš vděčný. Můj přítel psychologie a můj přítel filozofie mi říkají o vnitřním vesmíru. Jsem jim nanejvýš vděčný. Můj přítel jogín a můj přítel avatár mi říkají o nejvnitřnějším vesmíru. Jsem jim nanejvýš vděčný.
Ptám se všech těchto svých přátel, jsou-li zcela spokojeni se svými dosaženími, objevy a uskutečněními. Kategoricky odpovídají: „Ne.“ Mí přátelé ve vnějším vesmíru mi říkají, že k objevení a rozluštění toho mají mnohem víc. Mí přátelé ve vnitřním vesmíru mi říkají, že ke ztělesnění a uskutečnění toho mají mnohem víc. Mí přátelé v nejvnitřnějším vesmíru mi říkají, že k odhalení a projevení toho mají mnohem víc.
Viditelný vesmír a neviditelný vesmír. Ten, kdo uvnitř nás myslí, vidí viditelný vesmír pomocí aspirující mysli. Ten, kdo uvnitř nás ví, cítí viditelný vesmír pomocí aspirujícího srdce.
K tomu, abychom vstoupili do neviditelného vesmíru, potřebujeme osvěcující světlo duše. Pokud se nedíváme skrze osvěcující světlo duše, neposloucháme-li příkazy své duše, vejít do neviditelného vesmíru je pro nás prostě nemožné.
Žijící vesmír a vyvíjející se vesmír, umírající vesmír a zanikající vesmír. Když aspirujeme, když se vědomě, oduševněle a spontánně snažíme jít za hranice konečného, žijeme v žijícím a vyvíjejícím se vesmíru. Když v sobě vědomě nebo nevědomě chováme pochybnost, žárlivost, strach, nedokonalost, spoutání, omezení a smrt, žijeme v umírajícím a zanikajícím vesmíru.
Chceme-li žít v duchovním vesmíru nebo skutečném vesmíru, měli bychom vědět, že musíme dodržovat zákony vesmíru. Jaké jsou zákony vesmíru? Miluj a služ. Miluj lidstvo. Služ Božskosti. Musíme milovat lidstvo v Božskosti. Musíme sloužit Božskosti v lidstvu.
Platón řekl:
  — Platón
Vědec chce objevit celý vesmír. Také hledající nekonečné Pravdy chce objevit celý vesmír. Duchovní vědec a duchovní hledající poběží vždy spolu, neboť mají stejný cíl.
Vědec všech vědců, Einstein, nám nabízí nejvznešenější poselství:
  — Albert Einstein
Ačkoliv v tomto běží věda s náboženstvím bok po boku, existuje ještě něco jiného. Říkáme tomu jóga. ‚Jóga‘ je sanskrtské slovo, které znamená sjednocení — sjednocení s Bohem, sjednocení s Nekonečností, Věčností a Nesmrtelností. Když vstoupíme na pole jógy, cítíme, že láska a služba, které nabízíme lidstvu, nejsou pro druhé, ale pro nás samé, pro naše větší já. Není nic takového jako ‚druzí‘. Všichni jsme členy stejné rodiny.
Když zůstáváme v bažině nevědomosti, říkáme ‚já‘, ‚ty‘, ‚on‘. Vstoupíme-li do světa jednoty — neoddělitelné jednoty, jednoty s Bohem, jednoty s lidstvem, jednoty s Božím stvořením — tehdy nemůžeme říci, že naše láska a služba patří druhým. Patří nám, našemu rozšířenému a úplnějšímu já.
Věda objeví vnější pravdy vesmíru. Duchovnost objeví vnitřní pravdy ve vesmíru. Jóga, jednota s Bohem, uskuteční nejvyšší Pravdu pro vesmír. Až bude objev vědy úplný, věda uvidí, že její vesmír projevuje Pravdu nejvyššího Za. Až duchovnost objeví nejvyšší Pravdu, uvidí, že její vesmír uskutečňuje Pravdu vždy se překonávajícího Za. Až jóga neboli vědomé sjednocení Boha a člověka dokončí svou cestu, přemění a osvítí tvář světa. Objev vědy, objev duchovnosti a objev jógy
poběží společně jako tři bratři spěchající k věčnému Otci, Cíli.
MRP 8. Keble College, Oxford, ve čtvrtek, 19. listopadu 1970↩