Tvoří aktivita a meditace základ vašeho učení?

Sri Chinmoy: Naše filosofie nepopírá ani vnější život, ani vnitřní život. Většina lidských bytostí popírá vnitřní život. Cítí, že dokud mohou být na zemi, vnitřní život není důležitý. Na druhou stranu je pár těch, kteří si myslí, že vnější život není potřebný. Cítí, že nejlepší věcí je odejít do himálajských jeskyní a vést osamělý život, protože vnější svět je příliš bolestný a plný neporozumění.

My nevěříme ani v život osamělosti, ani v běžný lidský život — takzvaný moderní život, který je závislý na přístrojích, a ne na vnitřní skutečnosti, na duši. Snažíme se vnější a vnitřní život sloučit a sladit. Vnější život je jako krásná květina a vnitřní život je její vůně. Neexistuje-li vůně, nemůžeme obdivovat květinu. Na druhou stranu neexistuje-li květina, jak by tu mohla být nějaká vůně? Proto se musí vnitřní a vnější život spojit.

Tělo je jako chrám a duše nebo vnitřní realita je jako oltář uvnitř chrámu-těla. Pokud nemá chrám oltář, nemůžeme obdivovat chrám. Na druhou stranu, pokud neudržujeme chrám v dobrém stavu, jak se můžeme správně postarat o oltář? Musíme udržovat tělo v dobré kondici a k tomu nám běh významně pomáhá. Pokud budeme fyzicky zdatní, budeme více inspirovaní ráno brzy vstávat a meditovat.

Je pravda, že inspirace k meditaci pochází zevnitř, ale pokud budeme zdraví, bude pro nás mnohem snadnější vstát v pět nebo v šest hodin a modlit se a meditovat. Takto pomáhá vnější život životu vnitřnímu. Na druhou stranu, jsme-li inspirovaní brzy ráno vstávat a meditovat, budeme také schopni jít ven běhat. Tady vidíme, že vnitřní život pomáhá životu vnějšímu.

Důležitý je jak vnější běh, tak vnitřní běh. Maraton má čtyřicet dva kilometrů. Řekněme, že čtyřicet dva kilometrů je naším konečným cílem. Když běžíme poprvé, nedokážeme tuto vzdálenost uběhnout. Každodenním trénováním si ale vytváříme vytrvalost, rychlost a houževnatost. Postupně překonáváme své omezené schopnosti, a nakonec dosahujeme cíle. Ve vnitřním životě je naše modlitba a meditace naším vnitřním během. Když se modlíme a meditujeme každý den, zvyšujeme své vnitřní schopnosti.

Schopnost těla provází schopnost duše, rychlost těla provází rychlost duše. Vnější běhání nám připomíná něco vyššího a hlubšího — duši, která běží po cestě Věčnosti. Běhání a fyzická zdatnost nám pomáhají ve vnitřním životě aspirace a vnějším životě činnosti.