Čistota v různých částech naší bytosti

Na jakou část naší bytosti bychom měli meditovat pro čistotu?

Sri Chinmoy: Pro to, kde bychom měli meditovat na čistotu neexistuje žádné přísné nebo pevné pravidlo. Někteří z nás by měli meditovat pro čistotu v mysli, někteří by měli meditovat na vitálno nebo na tělo, někteří by měli meditovat na celou bytost. Meditace na celou bytost znamená, že pokud meditujeme půl hodiny, tak se v této půlhodině snažíme meditovat pět minut na srdce. Tímto způsobem se vytvoří čistota v celé bytosti. Potřebujeme vyvolat čistotu skrze aspiraci a meditaci na fyzické, vitálno a mysl. Potom budou srdce a duše zaopatřeny. Duše je vždy čistá, srdce může být občas nečisté, tehdy, když je přepadne nečistota vitálna. Ale má-li srdce volný přístup k čistotě duše, tehdy má bezmeznou čistotu. Světlo duše musí být přinášeno do srdce tak často, jak je to možné.

Poté, co si vytvoříme čistotu ve fyzickém, musíme cítit, že tato čistota musí být udržena. Měsíc můžeme být ve své mysli, ve svém vitálnu a svém fyzickém dokonale čistí, ale pokud zde není stálost, ve chvíli se tato čistota úplně ztratí. Musíme získat něco, co potrvá věčně. Nejprve získáme dočasně chuť čistoty. Získáme-li čistotu na pět minut, budeme vědět, že čistota existuje. Když potom po několika dnech nebo hodinách čistota odejde, cítíme v sobě neúrodnou poušť. Jestliže chceme čistotu stále, musíme z celého srdce vstoupit do života aspirace. Chceme-li mít něco trvale, musíme meditovat na duši, ne abychom duši očistili, ale abychom rozšířili světlo duše do všech částí naší bytosti. Když meditujeme na duši, musíme se modlit k Vnitřnímu Pilotu nebo k naší duši, aby nám dala trvalou čistotu v srdci. Přineseme čistotu duše do srdce, a ona odsud vstoupí do mysli. Poté vstoupí do vitálna a poté do těla. Nejprve začínáme s dočasným zahlédnutím čistoty. Když už jsme získali trochu čistoty, jsme inspirováni, naplněni energií. Vidíme, že máme něco skutečného, ačkoliv to nemusí být trvalé. Jestliže začneme své cvičení něčím lehkým, potom získáme inspiraci a budeme krok za krokem dělat pokrok. Ale jestliže nám někdo začne nabízet úkoly vysokoškolského studenta, když jsme ještě ve školce, přirozeně budeme vyděšeni, sklíčení a naprosto ztraceni. Nejprve musíme zkusit pracovat na problémech, které jsou jednoduché, poté využijeme schopností našich dosažení k tomu, abychom pracovali na těch obtížnějších. Když vyřešíme jednoduché problémy, získáme radost. Naše radost nás připraví na obtížnější problémy.