Jak můžeme být ve svém životě více vědomími?

Sri Chinmoy: Ve svém vnějším životě můžeme být více vědomí, jen pokud budeme cítit, že vnější život neexistuje bez vnitřního života, života vnitřního světla. Vnitřní život je základ. Není-li základ spolehlivý, nadstavba nemůže být pevná a trvalá. Časně ráno, když zasvitne den, musíme cítit, že Bůh je v našem životě na prvním místě. Deset, patnáct minut nebo půl hodiny musíme vzývat Boží přítomnost. Přítomnost Boha je všude neustálá, avšak když cítíme, že Bůh je někdo jiný, někde jinde, pak jej musíme vzývat z nejvyšších Nebes. Cítíme-li, že Bůh je již uvnitř nás, avšak leží tak hluboko, že Jej nedokážeme vidět ani cítit, musíme se k Bohu modlit, aby vyšel do popředí. Hledající musí buď vzývat Boha z vnějšku, anebo vynést do popředí Boží vnitřní přítomnost. Jakmile pocítí Boží přítomnost, ucítí, že jeho život je v bezpečí, neboť Boží přítomnost znamená Boží nekonečnou Sílu, nekonečné Světlo.

Abychom si uvědomovali Boha během svých každodenních činností, musíme cítit, že každý náš čin je v Oku Boha stejně důležitý. Musíme jednat s odevzdaným postojem, čistými myšlenkami a osvícenou myslí. Jednáme-li proto, abychom uspokojili své ego, marnivost či pýchu, nikdy si nemůžeme být vědomi božskosti uvnitř, nikdy si nemůžeme být ve vnějším životě vědomi své skutečné existence. Bůh má pro každého z nás zvláštní poslání a naše duše si vzala inkarnaci, aby toto poslání projevila. Musíme cítit, že máme božský účel, božský cíl. Vnější a vnitřní život se musejí stát jedním.

Musíme ale vědět, jak daleko jsme došli po cestě duchovnosti, tedy jak jsme pokročili ve svém vývoji. Člověk se nakonec může stát odborníkem ve své kariéře. To neznamená, že se někdo může stát skvělým zpěvákem přes noc. Trvá to dost času, aby se někdo stal dobrým zpěvákem nebo aby tanečník dobře tančil, aby se naučil dělat kroky v dokonalém rytmu. Podobně to hledajícímu zabere čas, než se stane odborníkem ve svém oboru.

Když je někdo opravdu skvělý hledající, velmi pokročilý v duchovním životě, automaticky se modlí a medituje velmi brzy ráno a večer. Na začátku možná začal s pouhými pěti minutami meditace ráno. Pak začal sedět půl hodiny, hodinu, dvě hodiny. Pokud může člověk meditovat po dobu dvou hodin bez přestání v dokonalém klidu, aniž by ztratil svou mentální vyrovnanost, pak přirozeně rozvíjí vnitřní intenzitu, světlo a sílu.

Nemůžeme meditovat dvacet čtyři hodin denně. Musíme chodit do práce nebo do školy. Ale zatímco odpovídáme na dotazy svého nadřízeného, můžeme cítit živoucí přítomnost své vnitřní bytosti. Můžeme cítit přítomnost božského dítěte, božskou přítomnost, která nás vede. Tento vnitřní pocit je zaplaven světlem, mírem a blažeností. Jak si můžeme vyvinout tento vnitřní pocit? Nemůže k tomu dojít přes noc. Je to jako sval. Abychom si vypěstovali sval, musíme denně cvičit. Stejně tak v duchovním životě, budeme-li cvičit denně, pravidelně, oduševněle, tak si tuto vnitřní schopnost určitě vyvineme. Dokonce i když budeme mluvit o světských věcech, neztratíme vnitřní bohatství, které jsme získali během své meditace časně ráno.

Všechno závisí na dosažení hledajícího. Jestliže mám peníze a chci je rozdat, mohu vám je dát. Ale pokud žádné peníze nemám, navzdory svým nejlepším úmyslům vám je dát nemohu. Totéž platí o duchovním bohatství. Pokud jsme v kanceláři a ostatní pracovníci nejsou vůbec duchovní, můžeme se stát obětí jejich nemilosrdného zacházení. Ale pokud nám naše vnitřní bytost dá vnitřní mír a radost, budeme schopni spolknout jejich nebožské chování. To, co jsme skutečně v duchovním životě dosáhli, můžeme použít. Pokud naše vnitřní bytost nahromadila Mír, Světlo, Blaženost a Sílu, můžeme je kdykoli vynést do popředí.