Akt I, scéna II
(Pět asketů medituje. Vstoupí Buddha.)BUDDHA: Přišel jsem do Benáresu, na ono posvátné místo. (Uvidí pět asketů.) Á…! Tady je těch pět asketů, kteří za mnou přišli a opustili mě.
PRVNÍ ASKETA: Podívejte, zase je tu Siddhárta.
DRUHÝ ASKETA: Ale tentokrát nás nemůže oklamat.
TŘETÍ ASKETA: To tedy ne. Už nás nemůže oklamat.
ČTVRTÝ ASKETA: Ale podívejte se na něj. Vypadá jinak.
PRVNÍ ASKETA: No, zdá se mi, že v něm vidím nějaké světlo.
TŘETÍ ASKETA: Celá jeho tvář září.
ČTVRTÝ ASKETA: Jeho tvář? Celé jeho tělo září!
PÁTÝ ASKETA: Je osvícen, zcela osvícen!
(Buddha se k nim přiblíží. Jeden po druhém se dotknou Buddhových nohou. Buddha jim žehná se svým soucitným úsměvem.)
DRUHÝ ASKETA: Siddhárto, ty už nejsi Siddhártou.
TŘETÍ ASKETA: Jsi Osvícený.
PRVNÍ ASKETA: Ó Buddho, plaveme v moři tvého světla.
ČTVRTÝ ASKETA: Ó Buddho, jsme tvými prvními žáky.
Všichni společně: Námi začíná cesta tvého projevení. Námi začíná projevení tvé mise.
(Buddha se na ně usměje úsměvem soucitu, radosti a hrdosti.)
BUDDHA: Máte můj soucit. Máte mé světlo. Máte mou blaženost, mé děti, mé sladké děti.
