Když nemůžeme být s tebou při zvláštních a posvátných okamžicích a následně slyšíme o věcech, které jsou velice důležité, a neměli jsme je zmeškat, jak můžeme zabránit tomu, abychom nebyli smutní z toho, že jsme tam nemohli být?

Sri Chinmoy: Pokud víte, že jsem měl sedmihodinovou meditaci, nebo jsem zdvihl 700 liber, nebo že se v New Yorku odehrálo něco velice významného a vy jste ve Švýcarsku nebo v Maďarsku nebo někde jinde a jste smutní, že jste tam nebyli, že jste se nemohli zúčastnit, nic tím nezískáte. Když uslyšíte, že jsem něčeho dosáhl nebo se stalo něco skvělého, okamžitě řekněte: „Můj Guru to dokázal!“ Pokud z toho máte upřímnou radost a vaše radost je naprosto ztotožněná s mým dosažením, určitě pocítíte, že jste to udělali vy. Jste-li upřímně šťastní, moje dosažení okamžitě náleží vám.

Dítě je upřímně šťastné, když si jeho otec koupí auto. Považuje ho za vlastní. Řekne svým kamarádům: „To je moje auto.“ Jeho otec neřekne: „A kde jsi vzal peníze, aby sis ho mohl koupit? To byly moje peníze.“ Ne. Jeho otec je velice šťastný, že dítě považuje auto za vlastní. Otec má velikou radost, že jeho dítě je stejně šťastné jako on, nebo možná ještě šťastnější.

Pokud jde o tebe, dejme tomu, že jsi v San Franciscu a já dělám něco velice důležitého v New Yorku. Jakmile o tom uslyšíš nějakou zprávu, můžeš být buď šťastný, nebo můžeš být smutný, že jsi u toho nebyl. Pokud začneš přemýšlet o tom, že ten a ten tam byl — ať už jde o tvého přítele nebo nepřítele — tvoje vědomí poklesne. Ale pokud ihned řekneš: „Můj Guru to dokázal!“ okamžitě pocítíš, že jsi to udělal ty sám.

Bylo mnoho a mnoho okamžiků, kdy Nejvyšší něco udělal a já jsem to díky své jednotě pocítil jako svoje vlastní. Velice miluji Nejvyššího. Když mi On řekne v okultním světě, že se něco stalo, moje radost je taková, že okamžitě pocítím, že jsem to udělal já. Na vnější úrovni jsem s tím neměl nic společného, ale moje jednota s Ním je tak velká, že jsem tam. On je oceánem a já jsem kapkou. Jak bychom mohli být odděleni? Pokud sám sebe považuji za kapku, náležím oceánu. Jste-li tedy upřímně šťastní díky své jednotě s mým dosažením, můžete přijmout mnohem více než ti, kteří byli přítomni.

Nedávno jsem oslavil narozeniny mého bratra zvláštní vzpěračskou akcí. Dost žáků bylo unavených a vyčerpaných. Někteří spali. Další byli v jiném světě — byli nešťastní, necítili se dobře. Kdyby ses podíval na to video, viděl bys, jak se ze všech sil snažím zvednout tak velkou váhu a někteří žáci vypadají velice znuděně. Někteří z hostů, kteří nejsou mými žáky, přijímali mnohem více než moji žáci! Byl jsem ve velikém šoku, když jsem to video viděl. Během vzpírání jsem nemohl vidět publikum. Když jsem potom viděl videozáznam, řekl jsem: „Někteří z mých žáků jsou jako uschlé dřevo, kdežto někteří z hostů jsou jako velice krásné květiny.“ Nedovedeš si představit, do jaké míry se toho večera se mnou někteří hosté ztotožnili! Byli velice dychtiví sledovat moje vzpírání.

Všichni žáci na celém světě mě berou jako svého duchovního otce. Když tedy milují svého otce, nebudou snad šťastní, když jejich otec něco dokáže? Kde se objeví štěstí, děláme pokrok. Pokud řekneš: „Ach, Guru něco vykonal, ale já jsem u toho nebyl,“ pouze mezi mě a sebe vkládáš pocit oddělenosti. Nejlepší žáci jsou ti, kteří jsou šťastní. Mohou být v jiné části světa, ale mohou přijmout mnohem více než ti, kteří jsou přímo u mě. Možná, že ti, kteří byli u toho, nebyli ve vysokém vědomí. Mohou snad něco přijmout, když je jejich vědomí níže než nejníže? Kdokoli je z mého dosažení šťastný, vytváří si se mnou jednotu a přijímá mnohem více.