Slyšel jsem, že jste se opět vrátil ke sprintu.

Sri Chinmoy: Ano, opět se věnuji sprintu. Je to zase kvůli vnitřnímu poselství. Vždycky poslouchám diktát mého vnitřního Kormidelníka. Právě On mě žádá, abych trénoval sprint, a já se snažím zlepšovat. Naším cílem je pokrok, pokrok. Nesnažím se soutěžit s nejrychlejším sprinterem světa.

Mám studenty po celém světě. Jsme jako malá rodina. Já jsem duchovní otec a oni jsou mými duchovními dětmi. Všichni se snažíme potěšit našeho vnitřního Kormidelníka. To je důvod, proč žádám své studenty, aby organizovali ultraběhy — ne kvůli tomu, že se tomu nevěnují jiné běžecké organizace, ale protože cítím ze svého nitra, že je to správné. Pouze poslouchám vnitřní diktát. Kdyby můj vnitřní Kormidelník chtěl, abych toho nechal, nechám toho a požádám svoje studenty, aby toho také nechali. Řídím se Jeho příkazy. Ať už mě požádá o cokoli, snažím se to dělat s oddanou jednotou. A moji studenti jsou také se mnou sjednoceni. Když chci něco udělat, ihned přijdou, aby mi pomohli. Jsem velice šťastný a jsem jim velice vděčný. Oni mi pomáhají a společně se nám to podaří. Není to individuální úsilí. Je to kolektivní úsilí a my se snažíme nabídnout jeho výsledky Tomu, kdo nás inspiroval, jmenovitě našemu Pánu Milovanému Nejvyššímu.