Mluvil jsi o věčném vztahu mezi žákem a Mistrem. Je to něco, co se rozvíjí v průběhu času?

Sri Chinmoy: Když duchovní Mistr přijme nějakého žáka, jejich vztah se v ten okamžik stane věčným. Ale blízkost mezi Mistrem a žákem je něco naprosto odlišného. Používáme slovo „věčný“, protože se to týká duše, a ta je nesmrtelná. Když pracuješ v restauraci nebo v hotelu, mluvíme o tom, že jsi stálý zaměstnanec. V hotelu je mnoho stálých zaměstnanců. Někteří mají k majiteli nebo manažerovi blíže, kdežto jiní nikoli. Když přijmu nějakou duši, přesně stejně se naše spojení stane trvalé, věčné. Potom pozoruji, jak velký pokrok dokáže duše pomocí těla, vitálna, mysli a srdce zvládnout. Čím rychlejší je pokrok členů rodiny duše, tím je daný člověk blíže Mistrovi nebo božskému v něm.

Všichni zaměstnanci nemají stejně blízký vztah k manažerovi nebo majiteli. Právě tak jsme my všichni Božími dětmi — Bůh nás miluje všechny stejně. Někteří však přijímají více než ostatní. Slunce dává světlo všem. Ale někteří mají svoje dveře a okna brzo ráno otevřené, kdežto ostatní spí. Blíže k Nejvyššímu se dostáváme silou naší vnímavosti.