Musíme počkat, dokud nebudeme na pokraji realizace, abychom si uvědomili svou duši?

Sri Chinmoy: Ne, nemusíte být na pokraji realizace, abyste si byli vědomi své duše, zdaleka ne. Jestliže máte skutečnou oddanost, vaše oddanost vás může učinit vědomými si své duše. Tolik mých žáků to zažilo. Nejenže cítili svou duši, ale také díky své upřímné oddanosti odhalili její vědomí na den nebo měsíc či dokonce několik let. Upřímná oddanost může neustále konat zázraky. Je jako ostrý nůž. Prostě rozseká na kousky vše, co je ve vás nečisté, nepěkné a neochotné. Ani nepřipravenost nevynechá.

Někdo možná sepne ruce, ale jeho oddanost je naprosto falešná nebo povrchní. Ruce jsou sepnuté, ale mysl se potuluje někde jinde. Když sepnete ruce, musíte cítit, že samotný tlukot vašeho srdce vstupuje do nervů vašich prstů. Jestliže je zde skutečná oddanost, jak může žák udělat něco špatně? Oddanost má velmi silnou magnetickou přitažlivost, která okamžitě přitahuje Mistrův soucit a náklonnost. Dokonce i když jste ztraceni v temné jeskyni, Mistrův soucit vás okamžitě vytáhne. Bude-li mít někdo čistou oddanost i jen na minutu, udělá skutečný pokrok. Jestliže jste svou oddaností chytili někoho, kdo je laskavý, mocný a osvěcující, nebo když ta osoba chytila vás, nedá vám snad to, co má a čím je?

Když Mistr dostane žákovu oddanost, odpoví nejen svým soucitem a náklonností, ale také božskou hrdostí. Božská hrdost není jako lidská hrdost. Neříká: „Ó, ten člověk je mi tak oddaný.“ Ne, božská hrdost říká: „Jak skvělé, že ten žák těší a projevuje božské v sobě.“ Je to ten druh hrdosti, kterou cítí rodič, když dítě udělá něco správně. Jelikož žák je Mistrův duchovní syn nebo dcera, Mistr cítí božskou hrdost, když žák udělá správnou věc, duchovní věc.