Nevím, jak mám milovat sám sebe a přesto cítím, že potřebuji milovat Nejvyššího.

Sri Chinmoy: Prozatím zapomeň na Nejvyššího. Pouze ciť, že jsi vstoupil do zahrady s mnoha, mnoha květinami. Vyber si jednu květinu, která se ti líbí, a běž k ní. Obdivuj její krásu a přivoň k ní. A potom jenom několikrát řekni: „Jak bych si přál být tak čistý, a tak krásný, jako tato květina.“ Po pěti minutách si snaž představit, že do tebe vstoupila nepatrná troška krásy květiny. Potom se snaž postupně cítit, že všechny dobré kvality, které v květině vidíš — její krásu, čistotu, vůni a podobně — do tebe vstoupily a jsou v tobě.

Teď si zapamatuj, jak moc jsi tu květinu miloval a kolik radosti ti dala. Nejprve měla oddělenou existenci. Ale ty jsi kousek po kousku přenesl její krásu a skutečnost do svého těla a do svého vlastního srdce. Potom se snaž cítit, že nemáš tělo, že nemáš mysl, že nemáš nic. Mysli na sebe jenom jako na tu krásnou květinu. Protože ses stal tou krásnou květinou, určitě budeš obdivovat sám sebe a milovat sám sebe právě tak, jak jsi miloval tu květinu.

Jakmile začneš milovat sám sebe, musíš cítit, že Bůh tě miluje nekonečně více. Pokud trpíš nějakou fyzickou nemocí nebo něčím jiným, možná budeš cítit, že není nikdo, kdo by tě miloval nebo s tebou soucítil. Ale existuje Někdo a tato Osoba je uvnitř tebe. Jestliže trpíš, On trpí nekonečně více. Jsi-li šťastný, On je nekonečně šťastnější. Snaž se pěstovat pocit, že Nejvyšší, jenž je tvojí nejvyšší částí, vždycky cítí totéž co ty, ale nekonečně více. Pokud někoho miluješ, On toho člověka miluje nekonečně více. A když miluješ sám sebe, On tě miluje nekonečně více.