Jednou jsi řekl, že láska je jenom první příčka na duchovním žebříku a že za ní následuje oddanost a odevzdání. Ale v mé meditaci nedokáži jít za úroveň lásky, jak potom můžu dosáhnout oddanosti a odevzdání?

Sri Chinmoy: Jestliže se chci naučit anglickou abecedu, nemohu ignorovat existenci písmena „a“ a začít písmenem „b“. Kdybych nepoložil svoji nohu na první příčku žebříku, jak bych se potom mohl dostat na druhou? Když se pokusím přeskočit první příčku a jít hned na druhou, mohu upadnout a zlomit si nohu. Druhá příčka je obtížnější než ta první a třetí je nekonečně obtížnější než druhá. Láska je v duchovním životě první krok, který musíte udělat. Nebudete-li cítit lásku k Bohu, nikdy nebudete mít oddanost k Bohu.

Chcete bezesně milovat Boha. Právě teď to není možné, ale pokud dokážete milovat Boha během svých modliteb a meditací, dokážete-li vědomě milovat Boha několik hodin denně, máte dobrý začátek. Z této úrovně můžete vstoupit do světa oddanosti a odtud jít do světa odevzdání. Láska, oddanost a odevzdání jsou navzájem propojeny. V závislosti na velikosti lásky a oddanosti, kterou máte, možná nebudete schopni dosáhnout nepodmíněného, bezdechého odevzdání se Bohu, ale i tak budete mít určitě některé možnosti, jak se odevzdat Boží Vůli. Ale potřebujete svoji cestu začít s určitou velikostí lásky, než budete moci vstoupit do světa oddanosti a odtud do světa odevzdání.

Jste hledající. Proto určitě milujete Boha; říkat, že k Bohu nechováte žádnou lásku, by byla ta nejhorší možná lež dvacátého století. Teď musíte tu lásku zvětšit. Je to, jako když posilujete nějaký sval. Modlitba a meditace jsou v duchovním světě něco jako cvičení, posilování. Snadno dokážete díky modlitbě a meditaci posílit svoji lásku k Bohu. Můžete začít meditovat patnáct minut a postupně zvětšovat délku meditace na dvacet minut, třicet minut, a tak dále.

Mezi mými žáky není ani jeden, který by nemiloval Boha. Teď už jde jenom o rozvíjení nepodmíněné lásky k Bohu. Někteří z mých žáků jsou schopni milovat nepodmíněně Boha pět minut nebo půl hodiny během meditace. Ale jakmile jejich meditace skončí, ihned vyplavou na povrch jejich očekávání a požadavky. Někdo řekne: „Neudělal toto nebo tamto, tak jak je možné, že se na něj Guru usmívá?“ Nebo někdo jiný řekne: „Jak je možné, že ten a ten je docela šťastný a já, který jsem se modlil a meditoval, pořád šťastný nejsem?“ Takže najednou je naše láska k Bohu podmíněná. A horší je, že přijdou očekávání — ještě horší potom je, že přicházejí požadavky.

My chováme lásku k Bohu. Teď musíme svoji lásku zvětšit. Vždycky říkám, že Bůh Sám v každém okamžiku zvětšuje svoji vlastní Věčnost a Nekonečnost — to Mu dává radost. V současnosti si nedokážeme představit, co je Boží Nekonečnost. Pokud se ale ztotožníme s Boží Vůlí, dokážeme vidět Boží Nekonečnost a Boží Vizi na první pohled. Nemůžeme je změřit pomocí mysli; není to jako vystoupat 8000 metrů na Himálaje. Nekonečnost můžeme poznat jenom díky naší vnitřní vizi. Když meditujeme, zvětšujeme naši vizi, zvětšujeme naši lásku k Bohu.