Co mohou začátečníci dělat se všemi těmi myšlenkami, které přichází v průběhu meditace? Jak dlouho trvá, než je člověk překoná?

Sri Chinmoy: To zcela závisí na tom, kolik máme síly vůle. Někteří lidé mají ohromné odhodlání a velice silnou vůli, kdežto jiní nikoli. Na druhou stranu, odhodlání samo o sobě nestačí. Také musíme být schopni radostně přijmout Boží Vůli. Řekněme, že tvoje meditace je právě nyní narušována nežádoucími myšlenkami. Bůh možná rozhodl, že za šest nebo deset měsíců tě požehná myslí zaplavenou mírem. V takovém případě budeš výjimečně šťastný a vděčný. A pokud by to mělo trvat delší dobu, měl bys být šťastný a vděčný, že tě stále inspiruje, abys každý den věrně meditoval.

To neznamená, že bys měl být líný a neaktivní, dokud pro tebe neudeří Boží Hodina. Není dobré se modlit jenom dvě nebo pět minut a potom to vzdát, protože tvoje mysl je plná myšlenek, nebo když pozoruješ neklid ve své mysli, vitálnu a fyzickém bytí. Také je špatné očekávat, že se tvoje mysl ztiší, když medituješ jenom dvě nebo tři minuty.

Co můžeme dělat s myšlenkami na praktické úrovni? Považujme myšlenky za jednotlivce a mysl za náš vlastní pokoj, kde bydlíme. Musíme zevnitř zamknout dveře našeho pokoje-mysli a nedovolit vůbec nikomu, aby vstoupil. Nenecháme venku jenom naše nepřátele, to jest špatné myšlenky, ale i naše přátele, čili dobré myšlenky. Rozhodli jsme se, že se budeme těšit jenom tichu, naprostému tichu.

Řekněme, že za pár okamžiků začne na naše dveře klepat myšlenka. Můžeme použít náš soucit nebo naši moudrost. Moudrost nám připomene, že jsme složili vznešený slib, že nedovolíme nikomu, aby vstoupil do našeho pokoje-mysli. Jestliže však použijeme soucit, možná řekneme: „Jak mám vědět, kdo to je? Možná je to můj velmi dobrý přítel.“ V takovém případě dveře přirozeně otevřeme. Avšak běda, v okamžiku, kdy otevřeme dveře, možná pustíme dovnitř nějakou nebožskou myšlenku. Během jediného okamžiku taková nebožská myšlenka dokáže ukrást všechny dobré pocity, které jsme pěstovali patnáct nebo dvacet minut.

Takže nejlepší je dveře neotvírat za žádných okolností. Po nějaké době nás špatné myšlenky samy od sebe opustí. Jsou-li to nebožské myšlenky, budou mít všechny nebožské vlastnosti. Nebudou mít trpělivost, aby čekaly, až otevřeme dveře. Budou čekat pár minut a potom si řeknou: „To čekání je pod naši důstojnost. Když nás nechce vidět, zaklepeme na jiné dveře a budeme obtěžovat někoho jiného.“

Je-li to božská myšlenka, náš opravdový a božský přítel, řekne: „Ach, můj přítel má možná mnoho práce nebo dělá něco důležitého. Jinak by určitě otevřel. Budu trpělivě čekat.“ Tu dobrou myšlenku budeme zdržovat venku patnáct minut nebo půl hodiny. Budeme zachovávat míruplné ticho půl hodiny nebo hodinu a potom řekneme: „Teď se podíváme, kdo je u našich dveří.“ Tou dobou už tam najdeme jenom naše velice drahé přátele, jak na nás čekají. Těmito přáteli jsou naše božské, energizující a naplňující myšlenky.

Když dokážeme udržet naši mysl naprosto tichou patnáct minut nebo půl hodiny, neaspirující a temné síly na nás už po meditaci nebudou čekat, aby do nás vstoupily. Tímto způsobem můžeme mít z naší meditace jenom dobré myšlenky. Nejprve musíme zcela zablokovat mysl a nedovolit žádným myšlenkám, aby do nás vstoupily. Poté, co jsme se dostali hluboko dovnitř a vstoupili do moře míru, otevřeme dveře naší mysli a najdeme tam jenom dobré, božské myšlenky, jak na nás čekají.