Mnoho z nás vstoupilo na duchovní cestu Mistrů, kteří již nejsou ve fyzickém těle, protože jsme četli jejich knihy. Jsem si jistý, že mluvím za mnoho lidí, kteří po nějaké době mají pocit, že by opravdu chtěli mít duchovního Mistra na fyzické úrovni. Zároveň však máme pocit, že bychom tím zradili původního učitele, kdybychom hledali takového Gurua. Jak se má takový člověk rozhodnout, když jeho učitel už není ve fyzickém těle, takže s ním nemůže mluvit na pozemské úrovni?
Sri Chinmoy: Koho měl za svého Gurua člověk, který jako první na zemi realizoval Boha? Přišel za ním někdo na fyzické úrovni a řekl mu: „Já jsem Bůh“? Ne! Získal svoji realizaci od neviditelného Boha. Podobným způsobem realizovalo Boha mnoho, mnoho hledajících studiem Bible nebo naší Bhagavadgíty. Neměli žijícího Gurua. Pán Krišna a Spasitel Kristus už nejsou na fyzické úrovni. Ano, mohou se projevit v jemném těle, ale i kdybyste plakali po Pánu Krišnovi, neobjeví se před vámi ve fyzickém těle, aby vás učil. Na druhou stranu, učení Pána Krišny a učení Ježíše Krista, Bible, se staly nedílnou součástí životního dechu lidstva.Když čtete Evangelia, Bhagavadgítu nebo jiné posvátné knihy, musíte cítit, jak velké ztotožnění si dokážete rozvinout. Studujete nějaké poselství v Bibli, a pokud jej dokážete praktikovat v každodenním životě, proč byste potom potřebovali jakéhokoliv Mistra na fyzické úrovni? Musíte však vědět, zda dokážete aplikovat to, co jste si přečetli v knize. Může se stát, že si něco přečtete, získáte ohromnou inspiraci a aspiraci, ale jakmile vstoupíte do zmatku všedního života, na všechno zapomenete. Něco jste přečetli a za dvě hodiny uděláte cosi diametrálně odlišného. Toto my, lidské bytosti, děláme často.
Existuje však jiný způsob. Budeme myslet na sebe jako na zlobivé děti. Učitel na nás dohlíží jako nějaký inspektor, takže se musíme dobře chovat. Jinak by nás potrestal. Inspektor nás pozoruje, takže se obáváme udělat něco nesprávného. My víme, že by nám mohl dát špatné známky a my bychom propadli. Toto se děje v případě učitele nebo instruktora. Ještě však existují soukromí vychovatelé. Svatou povinností soukromého vychovatele je, aby nás učil doma, tajně, abychom udělali zkoušky. Soukromý vychovatel není ve škole jako učitel, instruktor nebo inspektor. Je u nás doma a učí nás soukromě. Právě takovou roli může hrát duchovní Mistr, když je na fyzické úrovni.
Zapomínáme na skutečnost, že duchovní Mistr minulosti a duchovní Mistr současnosti nejsou dvě různé postavy. V tom děláme žalostnou chybu. Mistr s požehnáním nabízí svoji nejvyšší realizaci těm, kteří se modlí. V rodině učí děd otce a otec učí děti. Přesně stejně nabízejí poznání a světlo moudrosti Pán Krišna, Ježíš Kristus a další Mistři svým duchovním následovníkům.
Naštěstí či naneštěstí, i já jsem duchovní Mistr. Nikdy se neoddělím od požehnaného vědomí Spasitele Krista nebo Pána Buddhy. Uvedl jsem jenom několik jmen, ale je mnoho duchovních Mistrů. Na Západě vždy myslíme na Krista a na Východě řekněme na Pána Krišnu. Každý člověk, jenž je realizovanou duší, nabídne svoji realizaci tímto způsobem.
Na druhou stranu je mnoho těch, kteří o sobě tvrdí, že jsou realizovaní. Je na Bohu nebo na hledajících, aby pocítili pravdu v tom, co Mistři říkají. V Indii máme jednu velmi významnou duchovní postavu, svámího Vivékánandu. Jsem si jistý, že jste jeho jméno již slyšeli. Svámí Vivékánanda jel do východního Bengálska a tam za ním chodili všichni hledající a říkali: „Prosím, prosím, pojďte se podívat na mého Mistra! On je nejvyšší! Je to Avatár, přímý reprezentant Boha.“ Proto svámí Vivékánanda řekl, že ve východním Bengálsku rostou Avatáři jako houby po dešti! Každý tvrdil, že jeho Mistr realizoval Boha a je Avatárem nejvyššího řádu. Existuje ovšem ještě jeden úhel pohledu. Jestliže považujete svého Mistra za nejvyššího, vaše modlitby jdou přímo k Nejvyššímu. V Bhagavadgítě se říká, že všechno jde k Absolutnímu Pánu Krišnovi. Máte-li víru, bezvýhradnou víru ve vašeho Mistra, dokonce i když váš Mistr není obdařen jistými božskými kvalitami, vaše modlitby půjdou k Nejvyššímu Absolutnímu.
Tady v Západním světě používáme slovo „Otec“. Kristus řekl: „Já a můj otec jedno jsme.“ Když se upřímně modlíme, naše modlitby jdou k Otci. Na naší duchovní cestě používáme termín „Absolutní Nejvyšší“. Je to Absolutní Nejvyšší, kdo přijímá naše modlitby. Můžete mít Mistra, který nemá tu nejvyšší úroveň; možná není realizovaný a není to Avatár. Jestliže však máte ve svého Mistra bezmeznou víru, vaše víra půjde přímo ke skutečnému Mistrovi, k Bohu.
Existuje jen jeden Guru — můj Guru, váš Guru, Guru každého —, a tím je Bůh. Bůh si vzal lidskou podobu. Vy máte lidskou podobu a já mám lidskou podobu, ale někdo může mít v určitém oboru vyšší kvalifikaci. Duchovní Mistři vědí více o duchovním život než jiní lidé. Já jsem duchovní Mistr. Jestli jste inženýr, doktor nebo vědec, kdo jsem já? Já o vašem oboru nic nevím. Kdybych musel studovat nějaký vědecký obor a podobné věci, bylo by to k ničemu. Takže když někdo chce vědět něco o duchovním životě, jde za duchovním Mistrem na duchovní přednášku.
Když půjdete za jiným opravdovým duchovním Mistrem, nebude to z vaší strany zrada na vašem Mistrovi, který již není na fyzické úrovni. Duchovní Mistři pocházejí z jedné rodiny. Tak jako vy máte ve své rodině bratry a sestry, stejně tak i lidé, kteří realizovali nejvyšší, patří k jedné rodině. Náš Pán Krišna řekl, že přichází v různých podobách. My sami si bereme lidské inkarnace a máme pokaždé jiný vzhled a jiné jméno.
Hledající musí cítit žijící přítomnost Mistra. Váš Mistr možná není na fyzické úrovni, ale pokud s ním dokážete navázat přímé spojení, bude to perfektní. Velice často je to však obtížné, protože naše mysl vyjde do popředí a řekne: „Ach ne, on neřekl toto, on neřekl tamto.“
Jestli máte žijícího Mistra, dostal jste zvláštní příležitost. Žijící Mistr mluví vaším jazykem a řekne vám: „Toto děláš správně, tamto děláš špatně.“ Potom je na vás, jestli jej přijmete nebo odmítnete. Pokud váš Mistr není na fyzické úrovni a vy nejste vysoce pokročilý, vaše mysl může převrátit poselství, které dostanete. V tomto okamžiku dostanete nějaký nápad a vaše mysl řekne, že je perfektní. Uděláte dva kroky a okamžitě začnete o svém nápadu pochybovat. Po několika dalších krocích řeknete: „Kdo jsem já, abych posuzoval, který nápad je správný a který nikoli? Jsem zmatený. Nevím, pro co se mám rozhodnout.“ Když ale máte žijícího Mistra a máte v něj bezvýhradnou víru, uslyšíte jeho slova a řeknete: „Toto je správné.“ Máte-li v něj víru, půjdete kupředu jeho způsobem. Mít žijícího Mistra tedy představuje významnou výhodu.
Jestliže však nemáte žádnou víru, začnete mít problémy. Pokud máte víru a máte nezdolnou sílu vůle, nepotřebujete Mistra na fyzické úrovni. Jestliže jste již studoval nějaké náboženské knihy, duchovní knihy, knihy napsané duchovními Mistry, kteří již nejsou na fyzické úrovni a již jste si vybudoval intenzivní vnitřní cit mezi svou aspirací a jejich soucitem, nepotřebujete žijícího Mistra. Potíž je v tom, že si něco přečtete, získáte inspiraci a potom, když jste s přáteli nebo když vstoupíte do zmatku každodenního vnějšího života, naprosto na svoji inspiraci zapomenete. Může se stát, že ten cit nebudete schopen udržet, kdežto s žijícím duchovním Mistrem to všechno uvidíte na vlastí oči a pocítíte svým srdcem. Díky tomu to vydrží déle.
Máte-li možnost být v přítomnosti žijícího duchovního Mistra a některými jeho žáky, získáte jistou příležitost navíc. Nikdy však nebudu tvrdit, že musíte mít Gurua na fyzické úrovni, abyste mohl realizovat Boha. První člověk, který realizoval Boha, neměl Mistra na fyzické úrovni. Všechno se to odehrálo ve vnitřním světě, v jemném těle. Naproti tomu duchovní Mistři, kteří během let realizovali Nejvyšší a mluví stejným vnitřním jazykem, inspirují nás ke stejným pocitům a nabízejí nám inspiraci stejného druhu všemi možnými způsoby, nám mohou bezprostředně pomoci. Záleží to tedy na úrovni vnitřního vývoje každého člověka. Jsem-li vysoce vyvinutý a mám silné spojení s Mistrem, který již není na fyzické úrovni, je všechno v pořádku. Pokud ale nemám takové silné spojení, mohu získat totéž od někoho, kdo je na fyzické úrovni a kdo mě může opravit a zdokonalit, když dělám něco nesprávně.
Pokud vidíme, že v oceánu plave dvacet lidí, také získáme inspiraci plavat. Řekneme si: „Ach, oni plavou! To dokážu také.“ Jestli ale ve vodě nikoho nevidíme, vyvstane letargie, strach a jiné špatné síly a nedovolí nám vstoupit do vody.
Takže když vidíme skupinu lidí, kteří se modlí a meditují, jsme-li ve společnosti dobrých hledajících, dostaneme inspiraci. Božská inspirace do nás může vstoupit každý den, stejně tak do nás však může vstoupit letargie. Když vidíme skupinu lidí, kteří se modlí a meditují, je pro nás snazší se k nim připojit a vynést na povrch naše vlastní božské kvality. To je důvod, proč cítíme nezbytnost určité skupiny. Jste-li v takové skupině, její členové vás budou inspirovat a vy budete zase inspirovat je.
