Jako hinduista věřím, že konečnou pravdou je realizace Boha. Jak dosáhneme svého cíle?

Sri Chinmoy: Realizace Boha je tím nejobtížnějším předmětem. Můžeme říci, že to je jako zdolat ne jedny, ale nespočet Himalájí. Na této planetě žijí milióny a miliardy lidí, ale kolik z nich se odvážilo zlézt Himalájské hory? Většina z nás se neodváží ani pokusit se o to; cítíme, že je to pro nás nemožné. Naštěstí nemusíme naši existenci na zemi hodnotit podle toho, zda jsme fyzicky zdolali Himaláje, ale vnitřní pohoří, ta musíme zdolat všichni. Bůh nedovolí žádné lidské bytosti, aby zůstala nerealizovaná.

Ve vnějším životě je mnoho překážek, které musíme překonat. Každý den, v ruchu a shonu života, čelíme mnoha výzvám. Jestliže nepřijmeme všechny výzvy, žádná škoda. Když například nemáme rádi atletiku, není nezbytné hrát kopanou nebo snažit se stát nejrychlejším běžcem na světě. Nemusíme se účastnit vnějšího běžeckého závodu pro náš vývoj nebo pro náš osobní růst. Ale i když se vědomě neúčastníme závodu na vnější úrovni, musíme vědět, že naše mysl pobíhá a pobíhá neustále — bezcílně jako šílený slon. Pobíhá sem a tam a zároveň staví pevné zdi, které nás oddělují od ostatních.

Existuje také vnitřní běh — k našemu vnitřnímu cíli. Křesťané nazývají ten cíl spasením. Buddhisté jej nazývají osvícením. Hinduisté jej nazývají realizací Boha. Věříme, že každý jedinec realizuje Boha ve svůj zvláštní čas. Když udeří má hodina, Bůh mne zajisté obdaří realizací Boha; když udeří vaše hodina, Bůh obdaří realizací Boha vás.

Jestliže naším cílem je realizace Boha, pak naší první a nejpřednější potřebou je pravidelně se modlit a meditovat. Na druhou stranu ale musíme vědět, pro co se modlíme. Modlíme se pro peníze, abychom si mohli postavit jeden dům, dva domy, tři domy? Jestliže máme auto, modlíme se pro druhé auto nebo pro třetí auto? Pokud se k Bohu modlíme pro materiální vlastnictví, pak stále vězíme v životě touhy a k realizaci Boha máme velice daleko.

Je také jiný způsob, který nazýváme životem aspirace. V životě aspirace prosíme Boha, aby nám dal jen to, co opravdu potřebujeme, ne to, co my chceme. Nejvyšší formou modlitby v životě aspirace je říci: „Bože, Ty víš, co ve skutečnosti potřebuji. Pokud je to Tvá Vůle obdařit mě věcmi, které skutečně potřebuji, pak mě jimi v Tebou vybrané Hodině obdaruj. Jestliže mi nechceš dát nic, je to také na Tobě. Já Tě chci pouze těšit Tvým vlastním Způsobem.“

Když jsme ve světě aspirace, modlíme se k Bohu, aby nám dal schopnost těšit Ho Jeho vlastním Způsobem. Pokud toto děláme, jdeme správnou cestou. Realizace Boha přichází v pravý čas za předpokladu, že jdeme pravou cestou. Takže pokud se dokážeme modlit a meditovat, abychom Boha potěšili Jeho vlastním Způsobem, pak v nás zajisté začne svítání realizace Boha.