Takhle musíme zacházet také se svou myslí!

Sri Chinmoy: Přesně tak! Cokoliv děláme, potřebujeme k tomu trpělivost. Když se dítě zkouší postavit, zpočátku padá znovu a znovu. Po tom, co mnohokrát spadlo, by mohlo říci: „Ne, už se nebudu snažit postavit.“ Má však ohromnou vnitřní touhu chodit. Vidí svého otce, matku a staršího bratra všechny chodit a samo také chce dělat pokrok. Trpělivost, kterou si dítě cvičí nevědomě, musí dospělí cvičit vědomě.

Pro dítě je trpělivost přirozená, protože je stále v srdci. Protože ale dospělí žijí v mysli, musí se tak tvrdě snažit, aby tyto kvality srdce získali zpět. Když jsme v mysli, je všechno pokroucené a zkreslené. Musíme tedy přivést nepoddajnou mysl pod kontrolu srdce.