Část V

SCA 389-394. Následující otázky byly zodpovězeny 26. května 1996

Guru, měl jsi hodně vysokých prožitků před tím, než jsi realizoval Boha?

Sri Chinmoy: Měl jsem několik prožitků, než jsem si začal být vědom své realizace Boha. O některých těchto prožitcích jsem už napsal. Jedním z těch nejvyšších byla doba, kdy jsem chtěl opustit Zemi, a Matka Země mě prosila, abych zde zůstal a pracoval pro projevení Boha.

Prožitky, které jsem popsal ve svých básních „Absolutno“ (_The Absolute_) a „Nesmrtelnost“ (_Immortality_), byly také neobyčejně vysoké. Jeden vysoký prožitek jsem měl také pouhé tři měsíce po tom, co jsem vstoupil do Sri Aurobindova ášramu. Mladí chlapci a dívky v ášramu měli dělat nezištnou práci a já jsem byl zaměstnán na rýžovém poli. Když jsem pracoval na rýžovém poli, všiml jsem si, že se jeden z mangovníků sklání dolů. Podíval jsem se na strom a po celém stromě, ve všech plodech a listech, jsem viděl svého Pána Krišnu. Krišna byl tady, Krišna byl tamhle, všude jsem viděl Pána Krišnu. Než se to stalo, vůbec jsem na Krišnu nemyslel; meditoval jsem na Sri Aurobinda a na Matku. Když jsem ale viděl Pána Krišnu, byl jsem tak vzrušen. Nejdražší přítel mého dětství byl hned vedle mě. Říkal jsem mu: „Podívej se, podívej, co vidím!“ Měl mě tak rád, že se mi nesnažil odporovat nebo tvrdit, že je to mentální halucinace. Sám ale nic neviděl. Na tento prožitek nikdy nezapomenu.

Jindy, když jsem meditoval v meditačním sále v ášramu, stoupala moje vnitřní bytost vysoko, výše, nejvýše. Úplně jsem plaval v moři extáze. Řekl jsem si: „Nikdy se nedostanu výše než teď.“ Byl jsem tak uspokojen tou výškou. Ó Bože, pak jsem uviděl, že tato výška byla jen startovním bodem! V letmé vteřině jsem se dostal ještě výše. Takhle to pokračovalo asi dvacet minut nebo půl hodiny. Pokaždé, když jsem dosáhl nové výšky, bylo lidské ve mně tak uspokojeno. Lidské ve mně řeklo: „To stačí, stačí, stačí!“ Stále jsem však stoupal vzhůru. Pokaždé, když jsem dosáhl obzvláštní výšky, která více než uspokojovala lidské ve mně, božské ve mně mne postrčilo, abych vystoupal ještě výše. Na tento pozoruhodný prožitek také nikdy nezapomenu!

Mnohokrát jsem mluvil o tom, jak mi Matka Sarasvatí dala všechnu svou moudrost a vnitřní schopnosti. Sestoupila dolů a hrála mi a potom rozbila svou vínu na kousky a vsypala je do mě. V tu chvíli jsem byl ve svém naprosto, naprosto nejvyšším vědomí.

Tyto vnitřní prožitky mi značně pomohly. Jakmile jednou získáte tento druh vysokého, pravého prožitku, víte, že jste v bezpečí a že jednoho dne dosáhnete to absolutně Nejvyšší. Jakmile však plně realizujete svou výšku a ta se stabilizuje, mnoho z těchto dřívějších prožitků zmizí. Pokud si chcete zapamatovat i jen nepatrný prožitek, můžete; většinou se jich ale zbavíte. Když máte tisíce stodolarových bankovek, nezačnete počítat své deseti, pěti a jednocentové mince. Poté, co dosáhnete realizace, zjistíte, že většina z těchto prožitků byla tak hloupoučká — jako malá kapka. I ty nejvyšší prožitky, kterých jste dosáhli před realizací, jsou jako malá kapka! To je to, k čemu dochází.