Jedna ze žaček mi řekla, že čím déle se věnuje duchovnímu životu, tím horší se staly její špatné vlastnosti. Jak je to možné?

Sri Chinmoy: Někteří žáci na naší cestě tvrdí: „První rok nebo dva, co jsem přišel na cestu, jsem byl tak plný lásky, oddanosti a odevzdání. Snažil jsem se tehdy přemoci žárlivost; snažil jsem se přemoci nejistotu. Když se objevila jakákoliv slabost, snažil jsem se ji ovládnout. Ve všech ohledech jsem se snažil být božský.“ Po tom, co se věnují duchovnímu životu dvacet nebo třicet let, začnou však tito nešťastní žáci věřit, že tyto slabosti jsou součástí lidské povahy. Domnívají se: „Když jsem neporazil svou žárlivost, nejistotu, a tak dále za třicet let, proč bych měl věřit, že se mi to podaří za dalších třicet let?“ A co horšího, v některých případech tyto negativní síly s postupem času zesílily. Někteří žáci cítí, že mají více žárlivosti, více nejistoty a více nečistoty, než měli před dvaceti nebo třiceti lety. Jak se to stalo? Jedním důvodem je to, že do jejich života vstoupilo uvolnění a oni už nejsou vůči těmto silám ostražití. V některých případech se také žáci vzdali a podlehli těmto silám. Když podlehneme nepřátelským silám, přirozeně se stanou silnějšími.